Uchycují se na kmenech a větvích stromů a kořeny většiny z nich nikdy nezakoření na pevné zemi. Svému hostiteli neškodí, jen se jej drží, aby měly dostatek světla. Beze zbytku ovšem využijí vše, co uvízne za šupinkami kůry, v dutinách stromů a mezi kořeny: opadávající listy a květy, zbytky hmyzích těl, trus ptáků, stromových savců či plazů. Dešťovou vodu zachycují listovou růžicí nebo šupinkami na listech a tato zařízení se stávají rezervoárem nezbytným k jejich životu.
Většina z nich vyžaduje vysokou vzdušnou vlhkost. K zálivce a k mnohdy též nezbytnému rosení používáme vodu měkkou, např. dešťovou. Neměla by obsahovat vápník. Broméliovité rostliny rostou v kyselém substrátu. Mnohé, přestože v přírodě rostou epifytně, můžeme pěstovat v nádobách. Jiné naopak pěstujeme na epifytních kmenech nebo větvích, většinou ve speciálních bytových vitrínách, které jsou neobvyklou dekorací; navíc tak rostlinám zajistíme nezbytné životní podmínky.
