Jak (se) pere Lucie Zedníčková
Smekám klobouk před svou babičkou, která něco tak důmyslného, jako je pračka, nikdy neměla, a přesto se jí dařilo vedle pravidelného praní chodit do práce, vařit, uklízet, žehlit a občas se dokonce i vyspat. A to ještě nemluvím o dědečkovi, který tomu všemu asistoval a na vší té práci se účastnil udílením takzvaných dobrých rad, díky nimž by ho každá druhá pracující žena s radostí zabila.


