Barvy kamenné zahrady

Já jsem totiž zahradník na baterky – směje se paní zahrady Alena Vlčková. A zve nás dál. Vstupujeme do bývalé farní zahrady a ocitáme se na místě, kde se zastavil čas. Můj první dojem je, že tato zahrada vyzařuje ticho a klid. „Mám pocit, že ze mne spadly všechny starosti,“ neváhám se o svůj zážitek podělit s paní Vlčkovou. Její odpověď mne nepřekvapuje. „To nejste sám. Každý, kdo sem zavítá, má podobné zážitky. Dokonce jeden můj pražský známý trpící poruchami spánku se sem jezdí vyspat.“ „Jak si to vysvětlujete?“ ptám se udiveně. „Asi to bude tím místem,“ odpovídá paní Alena. „Prý se ve středověku stavěly posvátné stavby na místech bývalých předkřesťanských svatyní. Lidé tehdy měli schopnost vyhledat v krajině místa působící blahodárně na lidský organismus i psychiku.“