|
Prvotním impulzem ke stavbě byla pro manžele Lopraisovy možnost pořídit si pozemek doslova pár metrů za městem, ve vesnici s příznačným názvem Tichá. Původně předpokládali, že se do stavby pustí mladší syn. Protože by však nemohl získat potřebný úvěr, rozhodla rodinná rada, že nový dům si postaví rodiče a syn Leo zůstane ve starém.
|
 |
Zásadním rozhodnutím byla pro Karla Lopraise volba montovaného domu stavěného na klíč. Zkušenosti se stavbou prvního objektu jsou pro něho dodnes takřka noční můrou – výstavba se táhla tři roky, a i když se rodina konečně nastěhovala, bylo třeba vyřešit ještě spoustu nedodělávek. Podobné „radosti“ si manželé Lopraisovi chtěli tentokrát odpustit. Zároveň však neponechávali vše jen na rozhodnutí stavební firmy.
Ještě před zahájením výkopových prací si důkladně prohlédli pozemek, aby si svůj dům „natočili“ přesně podle slunečního svitu. Takový zájem se skutečně zúročil – ložnice směřuje na sever, zato obývací pokoj a kuchyň se celé dopoledne koupou ve slunečních paprscích. Terasa u domu je zase orientována na západ, takže za pěkného počasí představuje ideální místo pro snídani a k večeru slibuje sluncem zalité posezení. |
  |
Dům za tři týdnyJak si vybrat firmu, která zrealizuje dům snů? Většina z nás si pečlivě zmapuje „terén“ a pak se často vrátí ke slušné stavební firmě, sídlící za humny. V případě domu Karla Lopraise však padla volba investorů na společnost RD Rýmařov, spol. s r. o. – především díky pověstné kvalitě práce. „Základy jsme si nechali postavit sami již před třemi měsíci, a tak nám ve firmě RD Rýmařov řekli, že se stavbou začínáme 9. června 2003 v sedm hodin ráno. Toho dne jsem se na pozemek zajel podívat v půl sedmé, a to už měli z poloviny složený materiál. K večeru bylo hotové přízemí, za tři dny stála hrubá stavba a 27. června jsme se stěhovali,“ vzpomíná dnes Karel Loprais. Příjemně ho překvapil i fakt, že patnáct zaměstnanců firmy, kteří stavěli jeho dům, po sobě nenechalo ani zničenou louku, ani nepořádek vyžadující další práci a finance na odvoz odpadu.
|
|
|
Původní představa manželů Lopraisových byl přízemní dům bez schodů. Stavební odborníci jim však vysvětlili, že dům musí stát minimálně třicet centimetrů nad zemí. Celý pozemek se navíc mírně svažuje, takže z druhé strany se stavba nachází ve výšce osmdesát centimetrů nad zemí. Pokud se tedy Lopraisovi nechtěli dostávat do domu plavným skokem do výšky, museli se smířit s několika schody. Stavba si však zachovala přízemní charakter a na přání investorů je nepodsklepená.
|
|
|
