Designér Michal Froněk: Realizuji se u jiných

Zatím příliš nezaplňuje ani designérův byt s nádherným výhledem na Letenské sady. „Letnou mám rád. I proto, že jsem se narodil jen o ulici dál, než je dům, ve kterém bydlíme.“ Postavený byl ve stylu pozdního funkcionalismu v průběhu 2. světové války podle projektu architekta Kozáka. Díky skvělé architektuře a ve své době prvotřídní kvalitě použitých materiálů i technologií vyhovuje požadavkům současnosti. Jak říká Michal Froněk: „Kdyby se dnes stavěly byty tak velkoryse jako tehdy, bylo by to fajn. Ten náš je přes sto metrů čtverečních velký, čtyři plus jedna s pokojem pro služku a úložnými prostorami. A je velice moderní i v dispozičním řešení.“

Michal Froněk 

• narozen 1966, ženatý
• 1990 – s Janem Němečkem zakládá studio Olgoj Chorchoj
• 1994 – absolvoval pražskou VŠUP v ateliéru Bořka Šípka
• věnuje se návrhům bytových i komerčních interiérů, architektuře, designu nábytku a užitkových předmětů
• v současnosti vede ateliér design výrobků na VŠUP Praha
• uvítal by víc příležitostí k realizaci kvalitního průmyslového designu u nás a sní o zakázkách pro nejlepší firmy na světě

Vysoké a světlé místnosti je možné skládacími dveřmi otevřít tak, že se i jídelní hala uprostřed bytu propojí přes obývací prostor se zelení rozlehlého parku. Byt má krásné původní povrchy – poctivé masivní dřevěné parkety v pokojích mají hezkou patinu času, v koupelně je zachovalý obklad z bílého opaxitu, podlaze sluší masivní dlažba, ve které se střídá tmavá bordó se žlutou. Jak si Michal Froněk ověřil při svých realizacích interiérů v okolí, jde o materiál charakteristický i pro okolní domy z tohoto období.

„Všechno je zachovalé a funkční, a to přesto, že se do bytu víc než šedesát let skoro vůbec neinvestovalo. Původní kliky, zárubně… Dokonce i critalové topení, které je ve stropě, topí. Má samozřejmě trochu dražší provoz, ale komfort bytu bez radiátorů za to určitě stojí.“ Čeho si ovšem nejvíc cení, je silné jižní světlo. „Byt je celoročně přesvětlený, což mi vyhovuje, přestože máme v létě doma někdy dost velké vedro. Světlo a pohled do zeleně jsou senzační. Stejně jako cesta do školy. Když jdu parkem, tak mi to trvá od našich domovních dveří ke dveřím VŠUP na Palachově náměstí přesně patnáct minut…“

V bytě není důvod k větším úpravám. „Tady to není o tom, že bychom měli všechno od základu překopat. Ani by to pořádně nešlo, protože dům je kulturní památka. I když jsem zvyklý klientům zařizovat všechno až do posledního detailu, doma tu potřebu zatím nemám. Možná i proto, že mám v tomto směru ukojené ambice realizacemi jiných interiérů. Momentálně mi stačí čistý bílý prostor, ve kterém nepotřebuji mít nic jiného, takže jsme s Terezou neplánovali ani žádné velké zařizování. Baví nás vrstvit věci tak, jak v životě přicházejí. A vůbec se nevyhýbáme kontrastům. Vedle supermoderní technicistní lampy máme klidně židli z 50. let, kterou jsme ulovili v kontejneru. Já sice nejsem žádný sekáčový typ, který chce mít doma jen samé retro, když ale uvidím na ulici nějakou věc, která je z pekla pěkná, tak neodolám.“