 Pana Josefa Cardu obléká firma Euroad |
Josef Carda• narozen r. 1956 v Ústí nad Labem |
Asi se vám denně nestává, že se ocitnete mezi ryze designovými solitéry, co tomu říkáte?To se opravdu nestává tak často. Kdybych byl majitelem funkcionalistické vily, pojednal bych zařízení v minimalistickém stylu, ale bohužel. Do zařizování se zapojuji s radostí až v té fázi, když mohu zavěsit obrazy, a to je pro mou rodinu humorná etuda, pokud mi při ní ovšem nemusí asistovat. Dozvěděl jsem se, že největší radost udělám své milované ženě tím, když doma mluvím.
Tak mi něco povězte o sobě – jaký jste kamarád, partner do života?Myslím, že jako kamarád se můžu pochválit a jako partner se nechám pochválit od své manželky. Jediné, co by mě mohli kamarádi vyčítat, je nedostatek času, a to samé mi asi může vyčítat i manželka. I když, účastní-li se ona nějakého rozhovoru, tak se o sobě dozvím tolik, že se vůbec nepoznávám.
Humor vždy okoření lidské vztahy, nemyslíte si, že by se měl odrážet i v bytové architektuře?Mám rád, když má architektura vtip a třeba i trochu vybočuje. Vůbec mi nevadí například Tančící dům v Praze. Podle mého soudu není nic nudnějšího než šedé panely s fádními pokojovými stěnami uvnitř. Moje rodné město je architektonicky poznamenané totalitou, zvláště jeho centrum. Teď jsou fasády sice trochu barevnější, něco málo se staví, ale město už bohužel nikdy nebude mít svůj styl. Vracím se někdy do dob středoškolských studií, kdy dominantou mého rodiště byly vyhlídková restaurace Větruše, hospoda Pražačka, a ty teď buď nejsou, nebo totálně zchátraly.
Pochopitelně se rád vracím do dětství jak svého, tak mého syna. Vyrůstal jsem na předměstí, v činžovním domě, v bytě zařízeném sektorem, linem a dečkou na televizi, takže dobrý základ pro mé estetické cítění…
|
|
