Když člověk potká báječný dům

Pozemek, vzdálený pouhých patnáct minut od centra Prahy, v malebném údolí řeky Berounky byl nějakou dobu v nabídce stavební firmy Knetl. Pak se její majitel rozhodl nabídku stáhnout. Pozemek jej oslovil natolik, že se rozhodl postavit si na něm dům pro vlastní rodinu. „Je to už šestý dům, ve kterém s manželkou bydlíme, ale tenhle je náš první vlastní, tady už zůstaneme,“ říká dnes. A není se co divit.

 

Dům stojí v oáze bujné vegetace, která zaručuje naprostý klid a soukromí. O bezpečí domu se stará ovčačka Líza, která nás však coby staré známé za kovovou brankou vítá a po kamenném chodníčku vede do vstupní části domu. Ta je kryta praktickou stříškou, takže se lze třeba v zimě pohodlně na malé lavici zout a zablácené boty ponechat venku.

 

Ještě než vstoupíme do domu, je nutné zmínit ke vchodu přiléhající garáž. I podle jejího řešení totiž poznáme, jak majitel uvažoval prakticky – je to totiž dvojgaráž, ale má vjezd pouze pro jedno auto. To rodině bohatě stačí (v blízkosti domu je i několik parkovacích stání), zbytek garážového prostoru pak slouží pro odstavení kol, motocyklu, sekačky na trávu a dalších nástrojů, které jsou nezbytné pro údržbu zahrady. 

     

Vstupní hala, jež je komunikačním uzlem přízemí, nás nenechá na pochybách, že je dům pojat vskutku velkoryse. Lze z ní vcházet do všech přízemních místností, garáže, po schodišti do dalšího patra, je v ní umístěna toaleta a ještě zbývá dostatek prostoru pro odkládání věcí. Hned od zádveří na nás dýchne vůně skutečného domova umocněná nevtíravou replikou historické keramické dlažby.