Jak je důležité mít podíl

Koneckonců, nejde jen o vytváření finanční rezervy. I ve fázi spoření na rodinný dům mohou podílové fondy pomoci jako další nástroj získávání potřebných prostředků vedle stavebního spoření. Při plánování nákupu nebo výstavby rodinného domu bychom také neměli dopustit, aby splátky případných úvěrů pohltily většinu našich příjmů. Jistě budeme chtít dál spořit, abychom uspokojili i jiné potřeby než jen bydlení.

Co je to otevřený podílový fond

Základní ideou otevřených podílových fondů je sdružovat finanční prostředky více investorů. Tyto prostředky spravuje specializovaná investiční společnost a rozhodování o nakládání s majetkem svěřuje profesionálovi – tzv. portfoliomanagerovi. Ten majetek investuje do cenných papírů, například do akcií nebo dluhopisů, ale i do jiných typů investic podle konkrétního zaměření fondu. Tomuto postupu se říká kolektivní investování. Hodnota majetku vloženého do fondu jednotlivými investory (podílníky) je vyjádřena podílovými listy, proto hovoříme o podílových fondech.

 

Vlastníky takového fondu jsou všichni podílníci, investiční společnost jej pouze spravuje a to podle předem jasně stanovených pravidel upravených ve statutu fondu. Statut je proto stěžejním dokumentem fondu, kde je přesně definováno investiční zaměření fondu, výše poplatků a podmínky jeho správy.

Investiční společnost je skutečně vždy pouze správcem fondu, veškerý majetek fondu (peníze, akcie, dluhopisy atd.) je uložen u tzv. depozitáře, což je obvykle renomovaná banka, která pro správce fondu vede účet a kontroluje, zda správce provádí operace s majetkem fondu v souladu se zákony a statutem.

Toto opatření brání možnosti, že by fond mohl být správcem „vytunelován“, neboť investiční společnost nemá k majetku přímý přístup a veškeré operace se provádějí pouze prostřednictvím depozitní banky.

K čemu se hodí podílové fondy

 

■ k dosahování dlouhodobých finančních cílů
■ k zabezpečení na stáří (jako doplněk ke spoření v penzijních fondech),
■ k zajištění prostředků na vzdělání dětí, vytvoření finančního startovného do života pro odrostlé děti,
■ k pořízení nového automobilu,
■ ke zhodnocení krátkodobých peněz
■ k ochraně již existujících úspor před inflací   

                                                  

Investiční společnost hospodaří z peněz, které si průběžně strhává z majetku fondu v podobě tzv. manažerského poplatku jako odměnu za obhospodařování fondu. Tento poplatek klient vlastně „nevidí“, protože se průběžně odečítá z denní hodnoty podílového listu. Výše manažerského poplatku je stanovena statutem fondu a je vyjádřena procentem. Čím lépe investiční společnost fond spravuje a čím vyšší je hodnota jeho celkového majetku, tím vyšší příjmy má. Klient většinou platí i jednorázový vstupní poplatek, který se strhává z hodnoty investice a který je rovněž upraven statutem a bývá vyjádřen procentem z investované částky. Některé společnosti si účtují také poplatek výstupní.

Z mnoha malých částek se v podílovém fondu složí velká suma peněz. To velmi rozšiřuje investiční možnosti a současně snižuje náklady (poplatky za obchodování atd.). Hlavně to ale umožňuje diverzifikaci investic do velkého počtu různých cenných papírů, což snižuje investiční riziko. Pokud některý z titulů má malou výkonnost nebo ztratí svou původní hodnotu, v celkovém objemu se to projeví jen nepatrně.

Sejdou-li se ve fondu investice od 1 000 jednotlivců, z nichž každý vloží v průměru 100 000 korun, dohromady to činí majetek v hodnotě 100 milionů korun, za nějž lze pořídit několik desítek titulů, včetně takových, které jsou pro individuálního investora prakticky nedostupné. Některé nástroje peněžního trhu se obchodují pouze na mezibankovním trhu a jejich nominální ceny se pohybují v řádech statisíců nebo milionů korun. Přitom se jedná o investice bezpečné (státní dluhopisy atd.), které je dobré v portfoliu mít, aby vyvažovaly rizikovější investice do akcií.