Skip to content

Stavební zákon v praxi lll.

V minulém díle jsme se seznámili s tím, které stavby podléhají povinnosti ohlášení stavebnímu úřadu a jaké podmínky musí splnit, abychom mohli k jejich ohlášení přistoupit. Dnes se podíváme na formální náležitosti ohlášení a také na to, v jakém případě může úřad zakázat provedení ohlášené stavby.

Nejprve si připomeňme, co je a k čemu slouží „ohlášení“. Je to právní institut, kterým se zjednodušuje povolovací proces směřující k rea­lizaci jednoduchých staveb, které specifikuje zákon č. 183/2006 Sb. o územním plánování a stavebním řádu (dále jen SZ) v § 104. Vychází ze skutečnosti, že stavby, jejich změny a udržovací práce na nich jsou různé velikosti, složitosti, náročnosti, a tudíž i s větším či menším možným dopadem na zájmy chráněné zvláštními předpisy. Tedy že jsou stavby, jejichž projednávání ve stavebním řízení v podstatě nestojí pro jejich jednoduchost ani zato, přičemž na druhé straně je nelze ani pustit ze zřetele. Právě tyto jednoduché stavby jsou pak vyjmenovány v citovaném ustanovení, přičemž dohled nad nimi je zajišťován zmíněným institutem ohlášení. Patří sem například stavba pro bydlení a pro rekreaci do 150 m² zastavěné plochy, s jedním podzemním podlažím do hloubky 3 m a nejvýše dvěma nadzemními podlažími a podkrovím, což je nepochybně stavba, která je v zájmu pozornosti našich čtenářů, kteří podobné zjednodušení jistě uvítají.

Otázkou zůstává, zda lze za nějaké s odpuštěním „prkotiny“ považovat stavby i podzemní stavby do 300 m² zastavěné plochy a hloubky do 3 m, pokud nejsou vodním dílem, stavby do 300 m² zastavěné plochy a výšky do 10 m, s výjimkou staveb pro bydlení, či haly do 1 000 m² zastavěné plochy a výšky do 15 m, pokud tyto stavby a haly budou nejvýše s jedním nadzemním podlažím, nepodsklepené (viz § 104 odst. 2 písm. b) a c) SZ). Představte si, že by měla taková stavba vyrůst v sousedství vašeho rodinného domu a na vaše stanoviska k ní by vzhledem k oné jednoduchosti nebyl v podstatě brán zřetel. Již teď vás mohu ubezpečit, že ono proklamované zjednodušení budou mnozí z vás zatracovat.

    

Ohlášení na formuláři

Ohlášení staveb uvedených v § 104 odst. 2 písm. a) až d) SZ, změny takové stavby (§ 2 odst. 5 SZ) a změny takové stavby před dokončením (§ 118 odst. 4 SZ), která podléhala ohlášení, stavebník podává na formuláři, jehož obsahové náležitosti jsou stanoveny v příloze č. 1 vyhlášky č. 526/2006 Sb. K ohlášení se připojí přílohy uvedené v části B přílohy č. 1 k této vyhlášce, tedy mimo jiné i projektová dokumentace v potřebném počtu vyhotovení.
 
U staveb a terénních úprav uvedených v § 104 odst. 2 písm. e) až i) a n) SZ se k ohlášení připojí projektová dokumentace, kterou tvoří situační náčrt podle katastrální mapy s vyznačením jejich umístění, hranic se sousedními pozemky, polohy staveb na nich a jednoduché stavební nebo montážní výkresy specifikující navrhovanou stavbu nebo terénní úpravy.

Popis, dokumentace, výkresy

Návrhy staveb podléhajících ohlášení je třeba vybavit v závislosti na jejich druhu, respektive složitosti, jednoduchým technickým popisem, projektovou dokumentací nebo jednoduchými stavebními nebo montážními výkresy. Z nich pouze zpracování projektové dokumentace pro ohlašované stavby podle § 104 odst. 2 písm. a) až d) SZ je projektovou činností, spadající do tzv. vybraných činností ve výstavbě podle § 158 SZ. Znamená to, že ji může zpracovat pouze osoba oprávněná k výkonu projektové činnosti na základě příslušného oprávnění – autorizaci podle zákona č. 360/1992 Sb., o výkonu povolání autorizovaných architektů a o výkonu povolání autorizovaných inženýrů a techniků činných ve výstavbě, v platném znění. Naopak jednoduchý technický popis stavby či její jednoduché stavební nebo montážní výkresy se nepovažují za projektovou dokumentaci, nejsou tedy projektovou činností ve výstavbě a může je tak zpracovat kdokoliv, kdo to zvládne způsobem, který umožní stavebnímu úřadu posoudit daný záměr. Nemusí být tedy nutně zpracovány osobami k tomu autorizovanými.

Nemá-li ohlášení náležitosti

Pokud by podané ohlášení nemělo všechny náležitosti, nebylo by ohlášením podle SZ a stavební úřad by je usnesením odložil. Usnesení o odložení zasílá stavební úřad do 15 dnů ode dne učinění podání spolu s poučením o správném postupu při ohlašování staveb a o tom, že se stavbou nelze započít (viz § 105 odst. 4 SZ).  


ZÁKAZ PROVÉST OHLÁŠENOU STAVBU

Pokud by některá ze staveb vyjmenovaných v § 104 odst. 2 písm. a) až d) SZ (viz úvodní výčet) byla v rozporu s územně plánovací informací nebo s obecnými požadavky na výstavbu, byla umisťována v nezastavěném území anebo byla v rozporu se závazným stanoviskem dotčeného orgánu (§ 105 odst. 3 SZ), stavební úřad provedení takové ohlášené stavby zakáže rozhodnutím, které je prvním úkonem v řízení. Rozhodnutí, jímž se provedení ohlášené stavby zakáže, musí být vydáno do 30 dnů ode dne ohlášení stavby (viz § 107 odst. 1 SZ). Totéž platí i ohledně staveb uvedených v § 104 odst. 2 písm. d) až p), jsou-li v rozporu s obecnými požadavky na výstavbu, s regulačním plánem, územním rozhodnutím nebo územním souhlasem anebo se závazným stanoviskem dotčeného orgánu (§ 105 odst. 3). 
                                       

PARTNEŘI WEBU

MDKK MUJDUM STAVBAWEB IMMATERIALY RODINNYDOM BMONE
Copyright © BUSINESS MEDIA ONE, s. r. o. 2006–2025