Jiřinkový bál v záhonech

Jiřina, původně divoce rostoucí květina z Mexika, se v Evropě objevila poprvé roku 1789, kdy byla dovezena do botanické zahrady v Madridu. Tamní profesor botaniky vypěstoval první jiřiny a pojmenoval je po švédském botaniku A. Dahlovi – dahlia. Nová odrůda však dostala jméno Georgina po ně­meckém lékárníku J. G. Georgovi. Na počátku třicátých let 19. stol. se jiřina objevuje v Čechách. První pěstitelé z vý­chodních Čech zakládají společně s Františkem Hurdálkem Jiřinkový spolek se sídlem v České Skalici.

NÁŠ TIP 

Jednoduše kvetoucí jiřinky, z nichž nejznámější jsou tzv. miňonky, si můžete vypěstovat i ze semene, a to výsevem do květináčů nebo do misek přikrytých průhledným víčkem, podobně jako letničky. Osivo vyklíčí asi za 15 dní. Mladé rostlinky přepíchejte do truhlíku pod fólii. Za několik týdnů pak přesaďte silnější semenáčky jednotlivě do květináčů a po 20. květnu na záhony.

Chcete-li řízkovat, hlízy v březnu uložte hustě vedle sebe do truhlíku a zasypte do tří čtvrtin rašelinou a pískem. Výhonky s 3–4 lístky odřezávejte i s malým kouskem krčku mateční hlízy.

Květy všech velikostí a barev

Jiřiny se s oblibou pěstují již více než 100 let a dnes existují stovky odrůd našich i zahraničních pěstitelů. Pokud chcete získat kvalitní květy, vyplatí se investovat do kvalitní odrůdy. Jiřiny jsou značně rozmanité jak co se týče velikosti, tak i typů. Existují parkové jiřiny o výšce 20 až 30 cm, ale i druhy vysoké až dva metry. Jiřiny určené k řezu jsou vysoké 80–140 cm. Velikost květu se může pohybovat od 2 do 30 cm, barevná škála sahá od bílé k tmavě fialové, neexistuje jen čistě černá a zelená, existují také varianty dvoubarevné, tříbarevné a žíhané.Uplatnění v zahradě je široké – nízké, kompaktní odrůdy se vysazují do nádob, na obruby a do letničkových záhonů, vyšší odrůdy jsou krásné ve skupinách nebo jako solitéry v různých typech výsadeb. Jiřiny vyžadují slunné stanoviště a půdu vyhnojenou kompostem nebo super fosfátem. Stín pod hustými stromy a půda trvale mokrá – to jsou nepřátelé této podzimní královny.

DRUHY JIŘINEK

Jiřinky jsou vynikající květiny k řezu, kvetoucí souvisle po celé léto a podzim až do prvních mrazů – v dobrých podmínkách dokáže jedna rostlina vytvořit postupně až sto květů. Základ zahradnického dělení tvoří různé typy květů.

Kaktusovité – květy plné, květní lístky jsou paprskové, úzce stočené na více než dvou třetinách své délky, špičaté, někdy mají do­předu zahrnuté konce (pavoukovité)	Sasankovité – nízkého nebo vysokého vzrůstu, hodící se pro plošné výsadby i do větších nádob nebo k řezu. Vnější okvětní lístky jsou široké a vnitřek je vyplněn trubičkovitými lístky nahuštěnými vedle sebe. Jedná se o novinku dosud velice málo známou.	Minimiňonky – jednoduše kvetoucí, nízké ku­laté keříčky, obsypané desítkami kvítků po celé léto. Použití do truhlíků, květináčů, okrasných mís, plošné výsadby i obrub záhonů. Výška rostlin 25–30 cm. Výjimku tvoří odrůda Figaro, která je poloplnokvětá ve směsi barev.
Jednoduše kvetoucí – zakrslé, nebo vysoké, květy s jednoduchým prstencem květních líst­ků, střed tvoří žlutý terč	Okružovité – jednoduchý květ, ještě s jedním prstencem (okružím) kvítků kolem středu od­lišné barvy, popřípadě stejné barvy	Semikaktusovité – květy plné, květní lístky jsou paprskovité, stočeny pouze do poloviny
Dekorační – květy husté, plné, květní lístky jsou hladké nebo zvlněné. Velikost květu od 10 do 35 cm.	Balky – květy kulovité o velikosti 7–10 cm	Orchidejovité – neboli safari, květy jsou dvoubarevné, příčně pruhované, květní lístky jsou stočeny dolů