|
Podle § 96 nového stavebního zákona č. 183/2006 Sb., o územním plánování a stavebním řádu (stavební zákon), může stavební úřad místo územního rozhodnutí vydat územní souhlas, a to na základě oznámení o záměru, pokud je záměr v zastavěném území nebo v zastavitelné ploše, poměry v území se podstatně nemění a záměr nevyžaduje nové nároky na veřejnou dopravní a technickou infrastrukturu. V citovaném ustanovení jsou pak dále rozvedeny případy, u kterých staveb při jejich umístění postačí územní souhlas, jaké náležitosti obsahuje oznámení o záměru stavbu umístit atd. Na základě tohoto ustanovení a dalších paragrafů se pokusíme nyní rozklíčovat, zda uvedenou stavbu lze skutečně umístit jen na základě územního souhlasu a jak se proti němu mohou domněle dotčení účastníci bránit. Vždyť ne každý územní souhlas musí být v souladu se zákonem, jsou jistě i územní souhlasy vydané v rozporu s právními předpisy… |
|
Pokud jde o první z nastolených otázek, tak v ustanovení § 96 odstavec 2 písmeno b) stavebního zákona se praví, že územní souhlas postačí v případech ohlašovaných staveb, jejich změn a zařízení. V ustanovení § 104 odst. 2 písm. c) stavebního zákona se pak mimo jiné uvádí, že ohlášení stavebnímu úřadu vyžadují haly do 1000 m² zastavěné plochy a výšky do 15 m, pokud tyto haly budou nejvýše s jedním nadzemním podlažím a nepodsklepené. Na základě toho možno konstatovat, že podle nového stavebního zákona, a je jedno, co si o tom kdo myslí, bylo možno umístění zmíněné stavby řešit prostřednictvím územního souhlasu.
|
Nástroj proti „dotěrným sousedům“?Institut územního souhlasu zavedl nový stavební zákon s cílem zjednodušit realizaci staveb (a já říkám s cílem eliminovat „dotěrné sousedy“). Ostatně posuďte sami. Z ustanovení stavebního zákona o územním souhlasu vůbec nezjistíte, jakým že to rozhodnutím územní souhlas vůbec je, jak se proti takovému souhlasu, který se tváří jen jako jakési mimochodné sdělení stavebního úřadu, bránit. Podle stavebního zákona nijak, když jej pojímá jen jako akceptaci daného záměru z hlediska územního plánování. Ostatně osobně jsem viděl dva konkrétní územní souhlasy vyhotovené stavebními úřady a ani v jednom z nich nebylo v tomto směru žádné poučení. Na jejich koncích, kde poučení o opravných prostředcích bývá, byla totiž jen konstatování o tom, že územní souhlas platí 12 měsíců ode dne jeho vydání a informace o situacích, za nichž pozbývá územní souhlas platnosti. Takže tato základní věc není v zákoně vůbec řešena, v důsledku čehož si ji budou dotčené osoby, úředníci, advokáti i soudci vykládat zcela jistě různě, a to se všemi důsledky z toho plynoucími (průtahy, stížnosti, prostě zbytečné náklady).
|
DORUČOVÁNÍ ROZHODNUTÍ NEPODCEŇUJTE!Stavební povolení na přestavbu ve vašem sousedství jsme si vyzvedli na poště v úložní době a podle poučení jsme proti němu podali ve lhůtě 15 dnů odvolání. Přesto bylo zamítnuto jako opožděné s odůvodněním, že v době, kdy jsme odvolání podali, bylo stavební povolení již v právní moci. Jak je to možné? Bude to zřejmě tím, že jste spojovali běh lhůty k podání odvolání s okamžikem, kdy jste si zásilku se stavebním povolením vyzvedli na poště, ačkoliv odvolací lhůta začíná běžet již ode dne oznámení rozhodnutí. Na danou záležitost se je třeba podívat z pohledu zákona č. 500/2004 Sb., správního řádu, jenž nabyl účinnosti dnem 1. ledna 2006. |
|
Ve stavebním zákoně přitom není ani uvedeno, jakým způsobem dává stavební úřad územní souhlas ve známost veřejnosti. To u souhlasu stavebního úřadu s ohlášenou stavbou je stavebníkovi doručován alespoň písemný souhlas či platí tzv. fikce takového souhlasu. U územního souhlasu se o tom neuvádí NIC! Zřejmé však je, že územní souhlas není výstupem správního řízení, takže ani nemohl být doručen účastníkům řízení s právem podat proti němu odvolání. Zřejmě byl zaslán pouze oznamovateli záměru.
|
MOŽNOST ODVOLÁNÍPodle hlavy VIII. správního řádu, nazvané „Odvolací řízení“, jejího ustanovení § 81 odst. 1, může účastník řízení podat proti každému rozhodnutí odvolání, pokud zákon nestanoví jinak. Je to výraz tzv. dvouinstančnosti správního řízení. Takovými rozhodnutími jsou i rozhodnutí vydávaná v řízeních vedených podle stavebního zákona, jako např. rozhodnutí o umístění stavby, stavební povolení, kolaudační rozhodnutí, rozhodnutí o odstranění stavby apod. |
