Pět nejkrásnějších zahrad

Inspirativní výsadba

Do pracné výsadby se pustili dva mladí lidé, kteří ovšem nejsou žádní amatéři: sami totiž vlastní zahradnictví. A tak je jejich soukromá zahrada vlastně vstupní vizitkou pro zákazníky. Najdeme tu celou řadu okrasných konifer, kvetoucích trvalek a množství půdopokryvných rostlin, plazících se mezi vkusně začleněnými kameny. Celý prostor nabízí v celku i jednotlivostech úchvatné pohledy. Každá partie nabízí nový působivý obraz. Dřevěná palisáda je vkusným řešením předělů prostoru, praktická drcená borka dává vyniknout odlišnostem rostlin.

Verdikt:
Zahrada je důkazem mimořádné citlivosti a moderního vztahu k okrasným výsadbám a přírodě vůbec.

Zelené sochaření

Charakter zahrady jednoznačně určují jehličnany stříhané do rozličných tvarů a velikostí a sezazované do skupinek kombinovaných z různých druhů. Většina z nich pochází z náletů z blízkého lesa a své ušlechtilé tvary získala díky nůžkám šikovných majitelů. Také kámen pochází z okolních polí a remízků. Vodní prvky zahradu obohacují o další dimenzi, v kombinaci s kamennými zídkami a stříhanými stromky vytvářejí středomořskou atmosféru.

SLOVO ARCHITEKTA

Jiří Prouza
Zahrada má osobitý styl, ve kterém se dají vystopovat vlivy dvou kultur – japonské a evropské. Celkově vzbuzuje pocit čistého a velkorysého prostoru. Intenzivně tvarované dřeviny u nás sice nejsou tradiční, ale pokud jsou takto mistrně zvládnuté, přinesou do zahrady oživení v podobě nezvyklých až fantazijních struktur.

Jako omalovánky

Okrasná a zároveň užitková zahrádka s nízkým venkovským plůtkem. Letničky, trvalky, bylinky, zelenina…, to vše umně a úhledně uspořádáno v rabátcích ohraničených přísně stříhaným buxusem. Osázeno s citem pro barvu a dobrou znalostí vzrůstu a tvaru rostlin. Drcená borka zabraňuje růstu plevele a usnadňuje tak poměrně náročnou údržbu zahrádky.

Verdikt: Pěstování plodin nemusí znamenat slámu čouhající z bot.

Romantika u řeky

Řeka, gotický most a les tvoří hranice pozemku, samotná zahrada je vlastně jen úzký pás vedle domu, který se rozšiřuje směrem dolů k řece. Kamenné schodiště je páteří zahrady, stupňovitě je terén řešen zídkami a vyvýšenými záhonky. Vše je z břidlice, která se v těchto místech už od dob císaře Karla IV. těžila. Náplavka s košatou vrbou a skromnou lavičkou vybízí k posezení. Rychle rostoucí psí víno zakrývá zčásti zahradu před nevítanými pohledy kolemjdoudích a na podzim obdaří pohledem na řetězce rudých lístků.

Verdikt: Pozemek je kvalitně členěn zídkami z břidlice, takže vzniklo několik odlišných zón, umožňujících různé aktivity.

SLOVO ARHCHITEKTA

Jana Pyšková
Zahrada u řeky mě vzala za srdce: přestože nikdo z rodiny nemá odborné zahradnické vzdělání, vypadá báječně. Je to tím, že majitelka i její rodina mají vztah k místu, cit pro přírodu, milují řeku, která je nejspíš nabíjí energií, nebo naopak uklidňuje, a obyčejný cit pro krásu. Velmi dobře je tu použit kámen a upraven terén.