Voňavé polštáře

Polštářovými trvalkami nazýváme řadu nízkých rostlin, které se rozrůstají do trsů připomínající polštáře, nebo vytvářejí souvislý porost. Většina z nich kvete stovkami drobných květů na jaře, ale rostliny zůstávají atraktivní po celé vegetační období. Často se používají jako výplň skulin v suchých zídkách, protože bývají nenáročné a rychle dokážou zarůst všechna nehezká místa (například nevzhledná zeď z betonových tvarovek se díky hustému osázení může proměnit v úžasnou barevně kvetoucí stěnu, ve které se beton zcela ztratí).

Nejznámější druhy

Výběr polštářových trvalek je široký, jmenujme alespoň ty nejznámější druhy. Plamenka (Phlox subulata) tvoří husté, až jeden metr široké polštáře stálezelených listů s drobnými, nejčastěji fialovými či růžovými květy, které se objevují v dubnu a květnu. Rostlině vyhovuje slunce a propustná půda, v zimě pak lehký kryt, aby ji mráz neožehl. Dojde-li k poškození, stačí ji ostříhat, rostlina rychle regeneruje.

Vápenitou půdu mají rádi hvozdíky (Dianthus). Mohutné polštáře vytváří v červnu a červenci karafiát péřitý (D. plumarius) s květy růžovými, červenými, bílými či s kresbou. Šedozelené polštáře s bílými, sladce vonnými květy najdeme v srpnu u D. arenarius.

K silně se rozrůstajícím druhům  patří rožec (Ceras­tium), který především na suchých svazích dokáže vytvořit obrovské šedozelené polštáře s bílými květy. Pro svůj bujný růst je vhodný k zakrytí nehezkých zídek, jeho růst musíme zpravidla po čase omezovat, aby neutlačoval okolní výsadbu.

Velmi nenáročná a rychle se rozrůstající je také zářivě žlutá tařice (Aurinia). Díky svým šedavě zeleným chlupatým listům je ozdobná i mimo dobu kvetení. Protože nejlépe prospívá na plném slunci v sušší propustné půdě, používá se často do střešních zahrad, stepních partií a osluněných suchých zídek.