Skip to content

Raději prohřátí (než dohřátí)

S myšlenkou, že je lépe být prohřátý, se určitě ztotožní každý, kdo alespoň jednou pocítil blahodárné účinky tepla na svém únavou, námahou a stresem ztuhlém těle. Avšak zatímco dříve jsme za saunou chodili a tepla si užívali spíše svátečně, dnes je čím dál obvyklejší ji mít doma.
 

Domácí sauna může být malá, ale při dostatku místa a finančních prostředků lze experimentovat s tvary, velikostí prosklení i kombinací stavebních materiálů    

Fenomén sauny není nikterak nový a není ani typicky finský, švédský nebo zkrátka severský. Tradice prohřívání těla má svou tisíciletou tradici a oproti vžitým představám se netýká jen míst se studeným klimatem. Blahodárné účinky horkého vzduchu v kombinaci se studenou vodou znali již staří Egypťané. Originální princip, později převzatý Římany a zdokonalený Byzantinci, spočíval ve způsobu proudění horkého vzduchu ohřívaného ohněm ze spodní místnosti speciálními průduchy do horního podlaží, kde ohříval kamenné lavice určené k ležení. V těchto potírnách byl bazén s chladnou vodou k osvěžení a omytí se. Zhruba v dobách rozkvětu římských koupelí dokonce dokázali Aztékové stavět parní lázně na podobném principu s kamny či spíše pecemi vyvíjejícími teplotu až několika set stupňů! Ale ať už byly – jak ukazují hojné archeologické nálezy, starověké a antické systémy, využívající horký vzduch a páru, stavebně i funkčně sebedokonalejší, nedočkaly se do dnešních dnů tak masového rozšíření a celosvětového boomu, jaký počátkem 20. století zahájila finská sauna.

Partneři webu

Odebírejte newsletter

Nechte si posílat novinky a inspiraci ze světa bydlení

PARTNEŘI WEBU

MDKK MUJDUM STAVBAWEB IMMATERIALY RODINNYDOM BMONE
Copyright © BUSINESS MEDIA ONE, s. r. o. 2006–2025