 |
Záleží na tom, co na zahradě opravdu chceme a potřebujeme, jestli nás baví stříhat keře, zalévat letničky, rejdit se sekačkou nebo jen relaxovat a zeleň pozorovat z lehátka pod jabloní. Češi jsou národ zahrádkářů, kdo bydlí v městském bytě, má obvykle chalupu nebo chatu. Pro koho je práce na zahradě potěšením, toho naše rady zajímat nebudou. Kdo si však přeje ve volném čase usednout s knížkou nebo se na čerstvém vzduchu věnovat dětem či pejskovi, ten si je jistě rád přečte. |
|
Jak zkrátit čas namáhavého tlačení vrčící kovové potvůrky, občas prudce plivající kaménky směrem k vašim kotníkům a holením? Jde to, ale je třeba o tom přemýšlet už při zakládání zahrady nebo její rekonstrukci. Zásada číslo 1 zní: Co nejjednodušší dráha pro sekání! Trávníková plocha má být volná, a ne rozbitá spoustou keříčků a stromků, tu skupinka trvalek, tam mísa s petúniemi, o kousek dál lavička nebo soška. Dřeviny sázíme do několika hustších skupinek, nejlépe přiléhajících k plotu či ke zdi, aby stínily větvemi zem pod sebou a nedovolily růst plevelům. Cestičku z dlaždic zapustíme do země tak, aby o ni rotující nože neškrtaly a dala se plynule přejíždět. Nevytváříme různé kouty, kam se musí jen obtížně najet a pak couvat. |
