Stavební zákon v praxi: Změna pravidel v průběhu stavby

Dotaz čtenáře:

Podle svého nejlepšího přesvědčení jsem započal na podzim roku 2006 se stavbou rodinného domu ve vzdálenosti 4 m od společné pozemkové hranice se sousedem. Takto byla stavba umístěna územním rozhodnutím a podle něj jsem ji nechal před jejím zahájením vytýčit úředně oprávněným zeměměřickým inženýrem. Nyní se však v průběhu kolaudačního řízení ukázalo, že sousední pozemková hranice není „rovná“, v důsledku čehož není můj rodinný dům po celé své délce ve vzdálenosti 4m od pozemkové hranice souseda, jak bylo územním rozhodnutím stanoveno, nýbrž se k ní přibližuje jedním rohem až na vzdálenost 3,65 m. S ohledem na to se soused dožaduje odstranění té části stavby, která je k jeho pozemkové hranici blíže než 4 m. Tento požadavek se mi nelíbí, neboť jsem toto nedopatření vlastně nezpůsobil. Teď mám stavbu dokončenou, potřebuji ji zkolaudovat, avšak názory na to, jak tuto věc řešit, se různí. Jak tedy na celou věc nahlížet?   
M. P.

Odpověď:

Předmětem vašeho dotazu je stavba, která byla zcela zřejmě povolena ještě podle dříve platného stavebního zákona č. 50/1976 Sb. v tehdy platném znění. V jeho § 54 bylo stanoveno, že stavby, jejich změny a udržovací práce na nich lze provádět jen podle stavebního povolení nebo na základě ohlášení stavebnímu úřadu. Ustanovení zavazovalo stavebníky k tomu, aby stavby realizovali jen na základě přivolení stavebního úřadu, tedy stavěli v souladu se sdělením k ohlášení stavby, územním rozhodnutím nebo stavebním povolením, pokud se nechtěli dostat do rozporu se zákonem. Jestliže již k takové situaci dojde, vystavuje se stavebník nepříznivým důsledkům z toho plynoucím, tedy sankci za svoji nedisciplinovanost ve výstavbě (viz §§ 105 a násl. starého stavebního zákona, v současné době § 178 a násl. nového zákona č. 183/2006 Sb., o územním plánování a stavebním řádu – stavební zákon) a samozřejmě i řízení o odstranění stavby nebo její části s nejistým výsledkem.