Ač se počáteční vyšší náklady na pořízení nízkoenergetického domu či bytu vrátí ve formě úspor na vytápění a celkový provoz, o službě životnímu prostředí ani nemluvě, lidé v Česku dosud nejsou příliš zvyklí přemýšlet nad bydlením jinak než z pohledu aktuální kupní ceny bytu. Kupující by se měli více zajímat o celkovou finanční náročnost objektu na provoz. Tedy o množství energií potřebných na vytápění, ohřev vody a osvětlení a o odpovídající náklady.
Například společnost YIT Stavo, která v Praze staví nízkoenergetické bytové projekty, nechala zpracovat konkrétní výpočty. Její klienti tak získají jasnou představu, kolik mohou uspořit. „Pozorujeme, že se na energetickou náročnost a s ní spojené provozní náklady dotazuje stále více zájemců o nové bydlení. Pro klienty proto u každého našeho bytového projektu zpracováváme tzv. energo brožuru, ve které naleznou detailní informace jak o stavebních aspektech, tak i o konkrétních finančních úsporách.
Projekt KOTI Hájek
Bývají velmi mile překvapeni, protože většina nemá přesnou představu, jak moc mohou bydlením v nízkoenergetické budově vlastně ušetřit. Nechali jsme odbornou firmu spočítat a porovnat výdaje na vytápění a ohřev vody v bytě z našeho projektu KOTI Hájek a v panelovém domě postaveném před rokem 1980. Výsledkem je, že v panelákovém bytě o 44 m2 obyvatelé ročně zaplatí 17 656 Kč a v novém bytě o velikosti 48 m2 v KOTI Hájek pouze 6 101 Kč. Roční úspora tak činí téměř 12 000 Kč a z rodinného rozpočtu domácnost vydá o celých 963 korun měsíčně méně,“ vysvětluje na konkrétním příkladu Dana Bartoňová, obchodní a marketingová ředitelka společnosti YIT Stavo.
