Na většině našeho území se obytné části domů umísťovaly do jednoho podlaží pod sedlovou střechu, kde prostor pod ní slouží jako nevytápěná půda – prostor pro uložení všeho co v obytném prostoru překáží. Domy mají obdélníkový půdorys a obecně jsou úzké a dlouhé. Půdorysně tedy zabírají relativně velkou plochu. Zdi jsou zpravidla tlusté kamenné nebo cihlové. Strop nad vytápěným obytným prostorem a půdou je obvykle dřevěný se záklopem s omítkou na rákosu bez jakékoliv výplně, nebo částečně vysypaný škvárou. Plocha přitom představuje celý obytný půdorys domu tj. zpravidla 150 m2 a více zcela bez izolace.
Právě tato konstrukce stojí za vysokými účty na vytápění. Nejrychlejší a nejlevnější cesta k výrazně nižším účtům je zateplení prostoru foukanou izolací. Náklady na vytápění dokáže snížit až o 30 % a cena se přitom pohybuje v řádech desetitisíců. Zateplení půdy je zdaleka nejrozumnějším a nejekonomičtějším řešením.
