Postupným růstem cen energií potřebných k vytápění se stále zvyšují i nároky většiny investorů v oblasti tepelných ztrát budov. V roce 2002 vznikají a s platností vstupují do stavebnictví také nové tepelně technické normy, které dávají zřetelným způsobem najevo směr, jehož cílem je celoplošná minimalizace tepelných ztrát objektů. Především renomovaní výrobci stavebních materiálů, kteří se svým vývojem podřizují nárokům kladeným na objekty, produkují stále více technicky dokonalé komponenty, které navíc poskytují možnost vzájemné optimální návaznosti pro vytvoření dokonalého celku.
Taková spolupráce výrobců se pak velmi pozitivně projevuje nejen u díla hotového, ale již při samotném navrhování vzájemně vhodných materiálů pro jejich následné zpracování.
