Rustikální neboli venkovský styl je v oblasti bytové kultury populární desítky let, a i když nikdy nepředstavoval takzvaný hlavní proud, stal se jakýmsi protipólem rozmanitých dobových trendů. Své stoupence měl v dobách, kdy architekturu ovládly industriálně nebo později budovatelsky stylizované směry, oblibě se těší i dnes vedle (a nikoli ve stínu) módního purismu.
Selská jizba i Provence
Vytvořit přesnou definici rustikálního interiéru je těžké. Používá se totiž k všeobecnému označení stylu, který čerpá inspiraci z různých částí evropského venkova. Typickým rysem jsou tradiční tvary nábytku, dekorace vycházející z lidového umění a přírodní materiály, jako je dřevo, kámen, proutí nebo keramika. Označení venkovské nebo rustikální tak nesou jak střízlivěji řešené kuchyně typu Provence, ve kterých se využívají více pastelové barvy, proutěné předměty a aranžmá ze sušených květin a bylin, tak i zdobnější a masivnější kuchyně ve stylu staroanglického venkova, nebo selské kuchyně, které mají původ v českých a moravských chalupách.
Souhlasit nelze s těmi, kteří považují všechny rustikální kuchyně za nevkusné. Jde totiž o individuální pohled i o konkrétní interiér. Se stejnou mírou nevkusu (či vkusu) totiž může být zařízený jak venkovský, tak i moderní minimalistický interiér. Ať už jsou ale na kuchyně tohoto stylu názory jakékoli, nelze jim upřít, že zejména díky hojně používaným přírodním materiálům působí většinou příjemně zatepleným dojmem.
