Ve skutečnosti ale šlo o hodně starou školu, v níž se už dávno neučilo. Ta se později proměnila v pekárnu, avšak i ta časem osiřela.
„Přijížděl jsem od jihu a spatřil kopeček s kostelem, pak budovu a obrovské krásné lípy. Zaparkoval jsem, a přestože jsem ještě ani nenahlédl dovnitř, už jsem telefonoval, že to beru,“ vzpomíná Miloš na první návštěvu tohoto půvabného místa, které v pradávnu obývali Keltové.
