Za nejstarší splachovací klozet se považuje model, který pro královnu Alžbětu I. sestrojil sir John Harrington v Anglii (odtud označení WC – water closet). Tento typ se pak technicky zdokonaloval zejména ve Francii, takže se ve světě ujalo i označení vycházející z francouzského označení toilettes.
Standardní toaletu v první polovině minulého století tvořila keramická mísa s dřevěným nebo plastovým sedátkem a nádrž umístěná nahoře, aby měla voda co největší spád. Na spotřebu vody se tehdy příliš nehledělo, takže se jí při běžném splachování spotřebovalo deset i více litrů a množství použité vody nebylo možné ovlivnit.
