Později se vysvětlilo, že majitel svěřil klíče sousedovi, aby je mohl půjčit případným zájemcům. Na začátku byla ale jen hra. Během dovolené chodili v Ústí nad Orlicí se synkem po náměstí a ten jim ukazoval domy, které by si měli koupit.
Hra skončila až u vývěskové tabule se skutečnými nemovitostmi na prodej. Jedna roubenka je zaujala. „Co kdybychom se na ni jeli jen tak nezávazně podívat?“ Následovala výše popsaná prohlídka chalupy. „Po zbytek dovolené jsme pořád na chalupu mysleli. Najednou jsme zjistili, že nemůžeme odjet domů, aniž by nám patřila.“
