Po létech života v bytě 3 + 1 dospěli manželé k přání vlastního domu. „Vybrali jsme si pozemek, který nám přišel vhod. Šlo to ráz na ráz,“ vypráví hlava rodiny. „Manželka ve své rodné obci získala kontakt na člověka, který aktuálně prodával pozemek. Hned druhý den jsme ho koupili. Pak jsme dva roky ladili stavební povolení a projekt. Jinak pro nás bylo pořízení domu logická životní etapa, zapadající do řady svatba, dítě, dům. V bytě nás to navíc moc nebavilo, chtěli jsme žít ve vlastním domě, na zahradě. To byl ten hlavní motor.“
Jak se rodil projekt
Parcela by byla, ale scházel dům. „Dal jsem manželce několik typových projektů, aby si vybrala, co by se jí líbilo. Ale protože jsem stavař, nakreslil jsem si sám půdorys domu podle svých představ. Zajímavé bylo, že manželka si vybrala dům, který se prakticky podobal domu, který jsem nakreslil. Takže se naše představy potkaly – nezávisle na sobě jsme chtěli bungalov do L, s velkým obývákem. Já navíc k domu navrhl kryté garážové stání a garáž. Postupně jsme vyměnili čtyři projektanty, než jsme se dostali do finále, protože se komunikace s nimi velmi vlekla. Na výsledné podobě domu se logicky podepsaly i místní regulativy platné pro CHKO. Nejzásadnější byl sklon střechy 38%, který jsme museli dodržet.“
