|
Pitná voda, která teče z kohoutku v kuchyni či koupelně, je považována za zcela bezpečnou, ať se nacházíme v kterémkoli místě naší republiky. Odborníci však tento názor nezastávají úplně jednoznačně. To, že je voda pitná podle platné normy, podle nich ještě neznamená, že je zcela ideální. Kromě vodáren ovlivňuje její kvalitu významnou měrou i rozvodná síť, v níž dochází ve větší či menší míře k druhotné kontaminaci. V rozvodných potrubích probíhají mnohé chemické, fyzikálně chemické a mikrobiologické procesy, které měření ve vodárnách již nepodchytí. Čím delší je rozvodná síť, tím více se zvětšuje nebezpečí druhotné kontaminace vody. Kromě vody z veřejné vodovodní sítě existuje u nás poměrně rozšířené individuální zásobování pitnou vodou z povrchových i hloubkových zdrojů. Obliba vlastních studní vzhledem k rostoucím cenám vodného a stočného v posledních letech roste. Výhodou takové vody je to, že je na místě a není nutné ji transportovat. Nese však s sebou množství dalších nebezpečí v podobě možnosti zamoření chemikáliemi používanými v intenzivním zemědělství. Často také jde o studny staré, nevyčištěné či špatně zabezpečené proti pronikání povrchových vod. Za několik posledních desetiletí totiž bohužel výrazně přibylo příčin znečištění půdy a povrchových vod. Negativní vlivy tak najdeme nejenom v oblasti zemědělství, ale například i ve stále zvětšujícím se množství výfukových plynů aut produkující CO2, který je dešti smýván do půdy. Podobné je to i s absorpcí dalších chemických látek pocházejících z průmyslových exhalací. |
Zvykli jsme si považovat za samozřejmé, že prakticky z každého kohoutku u nás teče kvalitní pitná voda. Nemusí to ale platit vždy a všude: I když teď ponecháme stranou obavy Z vysychání a znečišťování vodních zdrojů, zůstává faktem, že voda, která je pitná podle platné normy, ještě nemusí být ideální pro každé užití.
