Designéři a manželé Charles a Ray Eamesovi ve 40. letech minulého století toužili vyrobit židli, která by měla sedák z jednoho kusu a zároveň byla pohodlná a perfektně kopírovala siluetu lidského těla. Po prvních pokusech s překližkou i lisovanou ocelí objevili směs umělé pryskyřice a skleněných vláken, která se do té doby používala při výrobě radarových kupolí a letadel. Pryskyřice byla tvarovatelná, pevná a zároveň vhodná pro průmyslovou výrobu. Tak vznikla Fiberglass Chair, pohodlná a na dotek příjemná židle, která se zbavila rozdělení sedací a opěrné části, což bylo ve své době revolucí.
„Židle si okamžitě získala na popularitě, mnoha lidem odhalila úplně nový druh krásy. A já v ní vidím i to, že Charles a Ray byli geniální designéři, protože se jedná o moderní židli z moderního materiálu, jejíž tvar přitom vychází v podstatě z nutnosti, jako by existoval odjakživa,“ říká Eames Demetrios, vnuk slavné dvojice.
