Pokud jde o pohodu, tu posezení u planoucího ohně nebo krbu zajistí téměř zaručeně. Potěšující je, že trendem současné doby je spojit takové příjemné posezení s nezanedbatelným užitkem efektivního vytápění. Ohniště dnešních krbů toho totiž umí a nabízí mnohem více, než jsme byli z minulosti zvyklí. Živý oheň samozřejmě nadále potěší plamenem a vytopí místnost, v níž je umístěn, jeho potenciál ale plně využijí teprve další moderní technologie.
Pomocí teplovzdušných rozvodů lze od krbu ohřívat celý dům a pomocí tepelného výměníku dokonce i vodu. Ostatně použijeme-li zmíněný tepelný výměník, můžeme pomocí polínek v krbu vytápět dům i klasickým teplovodním rozvodem pro radiátory nebo v podlaze. Takové řešení je ale technologicky náročnější a vyžaduje také méně běžnou krbovou vložku či krbová kamna.
Kouzla teplého vzduchu
V první řadě je třeba připustit, že chceme-li krb používat jako základní zdroj vytápění obytných prostor, jde o problém poměrně složitý. Příliš si ho nezjednodušíme ani tím, že rovnou uznáme, že není v našich silách celou zimu pravidelně přikládat a udržovat oheň, a jako primární zvolíme jiný zdroj tepla, přičemž krb ponecháme jen jako alternativní doplněk. I tak totiž musíme řešit rozvod tepla tak, jako bychom ani jinou možnost vytápění neměli.
Nejužívanějším systémem vytápění krbem je rozhodně rozvod teplého vzduchu. Velkou výhodou je, že teplo máme prakticky hned. Teplý vzduch „přímo“ od krbu je navíc jako topné médium subjektivně nejpříjemnější.
I když lze takový systém instalovat svépomocí, z více důvodů se to pochopitelně nedoporučuje. Tím hlavním je otázka bezpečnosti. Je třeba brát v úvahu, že teplota horkého vzduchu vystupujícího od rozehřáté krbové vložky přesahuje hodnotu 300 ˚C. To je již zápalná teplota snadno hořlavých materiálů, například dřeva! Odborný projekt navíc dokáže již předem odhadnout, nakolik a za jakých podmínek vám teplovzdušný systém bude schopen zajistit tepelnou pohodu v požadovaných místnostech. Projekt musí také samozřejmě respektovat všechny odpovídající technické a bezpečnostní normy.
Nejjednodušším a nejméně zranitelným systémem rozvodu teplého vzduchu je rozvod vzduchu samotíží. Princip je založen na využití základní fyzikální zákonitosti, jíž je tendence teplého vzduchu stoupat vzhůru. Zpravidla je třeba přivádět čistý vzduch zvenčí trubkou, která ústí pod krbovou vložkou.
Objem tohoto venkovního vzduchu lze manuálně regulovat vsazenou klapkou. Krbovou sestavu tvoří krbová vložka s dvoupláštěm, který má čtyři otvory. Do nich se napojí flexibilní hliníkové trubky určené k rozvodu teplého vzduchu.
Ten pak samočinně (samotíží) na principu vytváření podtlaku stoupá vzhůru. Kvůli lepšímu nebo vůbec nějakému tlaku je třeba dodržovat vždy alespoň mírné stoupání trubky rozvádějící teplý vzduch. Distribuci tepla lze regulovat různými druhy ventilů či větracích mřížek, jejichž otevíráním a zavíráním regulujeme množství přiváděného teplého vzduchu. Nevýhodou tohoto systému může být nepříliš snadná regulace i víření vzduchu s mikroprachem. Tento nedostatek řeší další možné systémy rozvodu tepla.
