 |
Ohni se, pořádně to prohrábni a vyber! slýchávaly naše babičky za mlada. Každodenní zimní rituál, kdy ráno musely vybrat popel, shrábnout na hromádku zbylé žhavé uhlíky a pak třískami znovu oheň rozdmýchat, nepatřil zrovna mezi oblíbené. Zejména vybírání popela bylo pracné, prášilo se u toho a člověk se umazal. Tehdejší „Popelky“ by se ale dnes hodně divily. U řady kvalitnějších topidel na tuhá paliva by popelník hledaly dlouho a třeba i marně. U některých krbových vložek či krbových kamen zas popelník vzbuzuje pocit, že je spíše „do počtu“, natolik je nicotný, nízký a malý.
|
KRBY S PŘEDNOSTMI KOTLŮDo kotle na tuhá paliva můžete dát kdeco včetně špatně vysušeného dřeva či navlhlého uhlí. Zavřete víko a ono se vám to spálí. Není tu prosklení, takže není co špinit „těžkými” sazemi. Navíc řada kotlů plynuje a dokáže tyto plyny ještě v dodatečné komoře spálit. Takové „dvoukomorové” spalování nehledejte v krbových vložkách či kazetách nabízených u nás. Výrobci krbových vložek z Kanady či Nizozemí sice nabízejí podobné systémy následného spalování plynů, ale k nám se nedovážejí z prostého důvodu – jejich ceny jsou na startovní čáře sto padesáti tisíc korun. Taková investice má smysl tam, kde je krb používán jako rovnocenný prostředek k vytápění domu. Při dlouhých kanadských zimách se jistě vyplatí. Jiná situace je v Belgii. Kult domácích krbů tu má takovou tradici a sílu, že běžně najdeme krb v každé místnosti. |
