|
Moderní okna či dveře se dostaly do povědomí laické i odborné veřejnosti jako eurookna, resp. eurodveře. Vyrábějí se zhruba od roku 1995, a to buď z plastu, nebo ze dřeva, proto je chybné rozdělovat okna na plastová a eurookna.
Jednoduché dřevěné eurookno se vyznačuje lepeným třívrstvým hranolem u oken IV 68 (nikoli dvouvrstvým hranolem). V současné době se používá nejčastěji smrk a dub, z exotických dřevin je to především meranti a eukalypt.
|
|
Plastové profily se vyznačují několikakomůrkovým členěním, což zajišťuje určitý stálý součinitel tepelné prostupnosti. I u plastových profilů existuje celá řada výrobků od dražších (např. stálobarevných) až po levnější z méně kvalitních recyklovaných materiálů, které hůře odolávají UV záření, a proto mohou měnit svoji mikroskopickou stabilitu, a tedy následně i mechanicko-fyzikální vlastnosti. V tom spočívá základní rozdíl mezi eurooknem plastovým a eurooknem dřevěným. Zato součinitel tepelné prostupnosti rámu oken a rámu křídel se u dřevěných i plastových oken nijak příliš neliší a činí asi U = 1,4 W/m² K. Tepelněizolační vlastnosti okna a tím i obvodového pláště dále neméně významně ovlivňuje druh použitého skla a těsnicího profilu.
|
OKNO MUSÍ DÝCHATPři výběru oken pamatujte také na žádoucí ventilaci. Stavba se „chová“ jako živý organismus a potřebuje „dýchat”, nikoli dokonale utěsnit. Všechno se nedá řešit tzv. mikroventilací, protože ta pouze pomáhá při výměně vzduchu v místnosti. Je nutné zvážit, jak prostor zcela neuzavřít. V místě tepelných mostů se mohou objevit plísně, které vznikají kondenzováním vzdušné vlhkosti. Dřevo nabízí jistou prodyšnost již z podstaty své mikroskopické struktury, plast je na tom pochopitelně hůře. Dřevo je materiál, který se z pohledu fyziologických vlastností nedá žádnou technologií nahradit. |
