  |
Zatímco v údolí kolem Jizery vyrostly v devatenáctém století, s příchodem železnice zděné domky s falešným hrázděním, roubením a dalšími „pseudo“ prvky v historizujícím slohu, který do této krajiny nepatří, na okolních svazích zůstala díky chalupářům dodnes zachována původní podhorská zástavba. Tradiční roubená lidová stavení po staletí vytvářejí nezaměnitelný obraz této oblasti. Majitelé pozemku si přáli, aby mezi okolní zástavbu a do krajiny jejich nový dům dobře zapadl, a proto se obrátili na architekta Petra Fuchse, který má k místu osobní vztah a léta zde profesionálně působil (zpracovával územní plán sousední obce Rakousy, podílel se na rekonstrukci zdejších památek a jeho rukopis nesou i prvky drobné architektury – autobusové zastávky, poutače, rozcestníky a podobně). „Architekt by v tak krásném prostředí neměl příliš usilovat o své zviditelnění,“ říká Petr Fuchs. „Hledám harmonii s okolím, navrhuji domy soudobého charakteru, kde se uplatňují i tradiční formy. V tomto smyslu neodmítám ani určitý experiment, chápu, že klient si žádá originál. Stavba by ale neměla konkurovat přírodě, velmi záleží na citu, vkusu a odpovědnosti.“ |
SLOVO AUTORAVytvořit tento zcela atypický dům se podařilo pouze díky tomu, že stavebníci i jejich otec mají blízký vztah k místu, výjimečný technický talent a přehled o stavebních materiálech. Stavbu vedli sami, bez prováděcí dokumentace, a za architekta domýšleli některé detaily a technická řešení. Ne vždy to bylo k mé naprosté autorské spokojenosti, například dešťové svody jsem chtěl zapustit do fasády, o umístění bazénu jsem měl jinou představu atd. Výsledek ale považuji na místní poměry za velmi zdařilý, vznikl tu „malý velký“ dům, který neuráží nádherné Suché skály v pozadí. |
