Co když nedokážu splácet hypotéku?

Splácení hypotéky je dlouhodobý závazek, obvykle na desítky let. Proto je potřeba předem pečlivě zvážit nejen své současné finanční možnosti, ale také perspektivy příjmů a výdajů do budoucnosti. V době splácení si totiž dlužník nemůže dovolit, aby jeho pravidelné příjmy nějak výrazně poklesly. Přitom nikdo z nás neví, co bude zítra, natož co bude například za deset let. Většina lidí se může v nouzi spolehnout na státní sociální síť, ale pro rodinu nebo jednotlivce, kteří splácejí hypotéku, to v případě dlouhodobé nemoci, nezaměstnanosti nebo invalidity rozhodně neplatí. Různým rizikům se samozřejmě nikdy nedá zcela předejít, ale je možné s nimi včas počítat a zvolit takovou prevenci, která jejich následky pomůže zmírnit nebo zcela eliminovat.

Pro případ takových situací, jako je například ztráta zaměstnání nebo snížení příjmů z podnikání, je potřeba si vytvořit dostatečnou finanční rezervu, která dokáže dočasně pokrýt nejen splátky hypotéky, ale také všechny další nezbytné výdaje. Minimální výše rezervy je individuální a závisí na výši příjmů, výši splátky hypotéky, dalších případných závazcích, celkové finanční situaci atd. Například rodina s dětmi by měla být schopna z rezervy plně uhradit veškeré „povinné“ platby (splátky hypotéky, platby pojištění, popř. splátky dalších úvěrů a leasingů) a nejnutnější výdaje na základní životní potřeby po dobu alespoň půl roku.

Hypotéka nanečisto

Nejlepší je – a svým klientům to vždy doporučuji – vyzkoušet si hypotéku nejdříve „nanečisto“. Jestliže předpokládaná výše hypotéky je například dvanáct tisíc korun, zadejte si trvalý příkaz a začněte stejný obnos pravidelně posílat na nějaký spořící účet. Snadno si tak ověříte, zda jste schopni tak velkou hypotéku opravdu bez problémů splácet. Pokud zjistíte, že jste své síly poněkud přecenili, můžete své záměry včas korigovat, a předejít tak nepříjemným potížím a finančním ztrátám. Peníze, které takto ušetříte, vám mohou posloužit jako základ nezbytné finanční rezervy.

Pojistěte se 

Každý, kdo si bere hypoteční úvěr, měl by vždy mít alespoň rizikové životní pojištění (případně kapitálové či investiční), a to ve výši čerpaného úvěru. Existují i specializované pojistné produkty vytvořené přímo pro zajištění hypotečních úvěrů, u nichž postupně, jak je úvěr splácen, klesá i výše pojistné částky a tím pádem i výše pojistného, proto jsou levnější. Za úvahu stojí i úrazové pojištění s pojištěním denních dávek po dobu léčení úrazu, komerční pojištění dávek v případě nemoci, pojištění pro případ trvalé invalidity, závažných onemocnění, různá pojištění úvěrů atd. V případě pojistné události (úmrtí živitele, trvalá invalidita, dlouhodobé onemocnění…) pojišťovna vyplatí plnění, které pomůže překlenout krizové období a pokrýt výdaje na splácení hypotéky. U rodin s dětmi by uzavření kvalitní životní pojistky mělo být naprostou samozřejmostí.

DOSTÁVAJÍ SE ČEŠI DO DLUHOVÉ PASTI?

 

Češi jsou naštěstí v oblasti financí národem hodně konzervativním. Porovnáváme-li celkovou zadluženost českých domácností v procentech vůči HDP s průměrem Evropské unie, zjistíme, že je zhruba třetinová. I země s nižší životní úrovní jako například Maďarsko, Polsko nebo Estonsko jsou o celá procenta před námi, v případě států jako je Řecko a Portugalsko se již jedná o násobky. V porovnání s tradičními zeměmi EU je rozdíl ještě markantnější. Přesto někteří ekonomové upozorňují, že dynamika zadlužování českých domácností je varující a že přibývá těch, které nejsou schopny své dluhy splácet. Počet exekucí vzrostl ze čtyř tisíc v roce 2001 na 150 tisíc v roce 2004, dále se zvýšil na 270 tisíc v roce 2005 a v loňském roce dosáhl počtu 309 tisíc.

Odhaduje se, že problematických úvěrů je přibližně 8 %, což je poměrně hodně. Hypoték je ale mezi těmito špatnými úvěry naprosté minimum, přestože na ně připadá 70 % z celkového objemu půjčených peněz. Drtivá většina nesplácených úvěrů jde na vrub různých spotřebitelských úvěrů, splátkových prodejů a nebankovních půjček bez ručitele. Do problémů se tak dostávají hlavně lidé s nižšími příjmy a nižším vzděláním, kteří jsou hlavními konzumenty těchto nerozumných (a často i velmi nevýhodných) úvěrů uspokojujících především krátkodobou a krátkozrakou spotřebu.