Peter Nagy bydlí s nohama na stole

Peter nás provedl bytem, vysvětlil důvody, proč se rozhodl bydlet, tak jak bydlí, odkud jsou jednotlivé kusy nábytku, které předměty sám dělal a jak dosáhl dokonalého výsledku své práce. Mezitím nám uvařil kávu, vyptal se fotografky na fotografické vybavení, povyprávěl pár vtipů, a než jsem vůbec stačila zapnout diktafon, odpověděl na všechny moje nevyřčené otázky.

PETER NAGY

narodil se v Prešově, 9. 4. 1959 studoval na Filozofické fakultě UPJŠ v roce 1984 nahrál debutové album Chráň svoje bláznovstvá – prodalo se ho více než 620 000 kusů ve stejném roce se umístil na druhém místě v anketě Zlatý slavík od vydavatelství OPUS získal cenu za prodej milionu hudebních nosičů v roce 2009 byl uvedený do české rockové síně slávy kromě hudby se věnuje fotografii – měl vlastní výstavy v několika evropských metropolích vydal knihu svých fotografií více na www.peternagy.sk

Peter: Pojďte dál, nejprve vás provedu, ukážu vám, jak tu bydlím. No pojďte. V chodbě byla původně tahle podlaha (otevře vestavěnou šatní skříň), nelíbila se mi. Natřel jsem ji a dosáhl tak poškrábaného a prošlapaného vzhledu. Říkám tomu předšpiněná podlaha. Tady je toaleta, tady koupelna, je taková industriálně romantická. To světlo mám z AlmiDécor, znáte je? Mám rád jižanský styl. Mušle, zelené rostliny, občas to shodím nějakým drobným kýčem.

Chtěla jsem si připravit blok s otázkami, ale byl pryč a v kuchyni nám nabízel kávu. Teď při psaní článku, zjišťuju, že jsem byla spíš v roli tázaného, než že bych sama vedla rozhovor.

Peter: Z původní kuchyně tu zůstal pouze sporák, líbily se mi ty knoflíky. Jinak se mi zdála moc konformní. Měnil jsem kuchyňskou sestavu, otevřené police jsem uzavřel, objednal jsem nový materiál na dvířka a pracovní desku. Podívejte se na tahle světla. Vyrobil jsem je z pastiček na myši. Ten klakson je z lodi. Mám rád takové bláznivé věci.

Více článků z rubriky BYDLENÍ na www.mujdum.cz nebo www.modernibyt.cz.

Peter přešel k pohovce a ukázal na stěnu za ní.

Peter: Tuhle stěnu jsem dělal sám, nedokázal jsem řemeslníkům vysvětlit, jak má vypadat. Říkal jsem jim, že je to styl „pojistná událost“. Líbí se mi struktura, jakou to vytváří. Chtělo to trpělivost, bylo to docela pracné. Pohovka je z Karé designu. Líbí se mi věci, které prodávají. Jejich prodejny jsem viděl i ve Vídni, New Yorku a Sydney. Mají širokou nabídku, samozřejmě i věci ve stylu, který mě úplně neoslovuje. Nemám například rád okázalý luxus, proto jsem si zvolil tento styl. Možná jste si všimla, že byt propojují tři základní prvky – rez, přírodní dřevo a tyrkysová barva. Je to jako refrén. Také mám rád oblé tvary, ať už je to kulaté zrcadlo nebo třeba hudební nástroj zavěšený na stěně. Myslím, že to zjemňuje prostor. Celkově na mě pak interiér působí teplým, zabydleným dojmem. Víte, nemám moc rád uhlazené byty s bílou hranatou pohovkou v kůži. Nechápu, proč je kůže synonymem luxusu. Nedá se na ní sedět – v zimě je studená a v létě se na vás lepí.