Posezení nejen nad plným talířem

V obývacím pokoji odpočíváme způsobem, který nám nejlépe vyhovuje. Vlastně se dá říct, že se uzavíráme do sebe. U jídelního stolu se však naopak otevíráme. Se svými spolustolovníky si sdělujeme své radosti i starosti, vyprávíme, co nám den dal a vzal. V jídelně si někdo rád čte, jinému slouží coby pracovna, můžeme zde přijímat neformální návštěvy, kterým nevadí, že se mezi řečí točíme kolem plotny. Zkrátka – tady se skutečně žije.

Zatímco v předchozím období se v souvislosti s rodinným domem hovořilo pouze o kuchyni, maximálně o jídelním koutě, dnes je jídelna opět součástí dispozice většiny rodinných domů. Nejčastěji je propojena s kuchyní a od obytných prostor domu ji oddělují posuvné dveře nebo polovysoké zídky, sloužící coby barové pulty či odkládací plochy.

Pokud se naskýtá možnost podobu jídelny a její proporce již v projektu ovlivnit, raději počítejte s nějakým tím metrem navíc. Vyplatí se to. Nebudete mít pouhý jídelní kout typický pro bytové domy, ale skutečnou prostornou jídelnu.

Prvotním posláním jídelny je pohodlné stolování rodiny, takže centrem této místnosti je samozřejmě jídelní stůl – nejlépe velkorysých rozměrů, aby měl každý ze stolovníků dost místa. Jídelna se však neobejde ani bez dalšího vybavení, které tvoří především nejrůznější druhy úložných prostor – nejčastěji v podobě příborníků, komod, vitrín a otevřených i uzavřených polic. Převážně slouží k uložení výbavy na jídelní stůl – jídelních servisů, příborů, skla, ubrusů a ubrousků, utěrek a dalších doplňků. Pokud máme tyto věci pohodlně po ruce, celý proces přípravy stolu se pochopitelně usnadňuje. Vývoj úložných prostor v kuchyni a jídelně se ubírá shodným směrem – měly by být přehledné a umožnit snadný přístup k uloženým věcem.