Od nábytku až po plachetnici
Jako dítě tíhl Richard Janoušek k loutkám, líbily se mu jejich hybné mechanismy. Když se rozhodoval pro střední školu, dal na radu otce a zvolil design. Obor, který mu do té doby vůbec nic neříkal, ho začal bavit natolik, že volba vysoké školy už přišla automaticky. Loutky zůstaly jen školní epizodou. Nikdy se k nim už nevrátil. „Design mi dává větší možnost vyjádření, nabízí širší pole působnosti,“ říká designér Richard Janoušek.


