Je jisté, že většina lidí si pořizuje dům „navěky“. Nebo přinejmenším do konce svého života a také k užitku potomků. I to je důvod, proč převážná část stavebníků sází na zděnou klasiku. V jejich argumentaci je totiž dřevostavba pouhým provizoriem, vhodným spíše k rekreaci než k trvalému, natož vícegeneračnímu bydlení. „Bouda“ prý nikdy neposkytne takový komfort jako festovní zdivo, takže si ji pořizují jen dobrodruzi, blázni anebo „chudáci“. Dřív či později jim ta „prkýnka“ shnijí, sežerou je myši či brouci, zatímco hodnota zděné stavby poroste.
