Víte, co mají společného renesanční zámek Kratochvíle, barokní pevnost Josefov, romantický minaret v Lednici a kubistické domy pod Vyšehradem? I přes odlišný architektonický styl, účel a dobu vzniku byly všechny postaveny z tradiční pálené cihly. Ta byla u nás po staletí dominantním stavebním materiálem. Až dvacáté století přineslo změnu v podobě častějšího používání betonu a později nových zdicích materiálů – děrovaných cihel, tvárnic z pórobetonu apod. Ty mají před sebou slibný vývoj.
Jedna cihla, nebo sendvič?
V zásadě lze vysledovat dvě základní koncepce zděných obvodových plášťů – silné dobře izolující jednovrstvé zdivo a „sendvič“ s oddělenou nosnou a izolační částí. Každý z těchto konceptů splňuje normové požadavky a má svá pro a proti, záleží tedy na rozhodnutí stavebníka, které řešení upřednostní.
