|
S kamarádkou Janou, jejíž koupelnu jsme pro vás zdokumentovali, se znám už dlouho. Kdysi jsme spolu objížděly bazary a sháněly „poklady“ do našich chalup. Máme podobný vkus, takže jsme o leckterou drobnost, kterou jsme společně objevily a obě nutně potřebovaly, svedly menší bitku. Ale například o staré noční stolky objevené v bazaru jsme se spravedlivě podělily: jeden zdobí mou koupelnu natřený ebenovým mořidlem, druhý má Jana ve své nové koupelně, olouhovaný a napuštěný lakem. Věděla jsem, že budou s partnerem rekonstruovat byt po rodičích, a tak jsem se na jejich společné dílo dost těšila. Mou zvědavost navíc podporovala skutečnost, že jsou oba profesí výtvarníci. Jana „rustikálka“, jak ji partner v žertu pojmenoval, si libuje ve starých rustikálních pokladech, Pavel její oblibu sdílí jen částečně. Má také rád staré dřevěné věci „s duší“, které jsou kvalitně provedené, ale musejí být designově méně zdobné. |
V některých domácnostech rozhoduje ve věcech zařizování výhradně muž, v jiných drží otěže pevně v rukou žena. Někde panuje vzácná shoda, jinde se vkus partnerů rozchází. V případě Jany a Pavla vznikala koupelna „dohodou“.
