„Je zvykem, že po sňatku církevním aneb občanském, nechať se konal dopoledne nebo odpoledne (nejčastěji dopoledne), je hostina svatební, řídící se celkem pravidly hostiny vůbec. Úprava hostiny, ať domácí nebo v restaurantu a hotelu, záleží ovšem na majetnosti rodičů nevěstiných, kteří hostinu strojí.“ A máte to, rodiče nevěstini! Co ve Společenském katechismu Jiřího Gutha–Jarkovského stojí psáno, to bude platit navěky.
