Ráda mluvím o zahradách jako o bytostech. Jsou živé, každá má svou tvář, půvab zjevný či skrytý. Některým je krása odepřena, jiné mají nádheru ráje. Když má ale tuhle bytost člověk zahradnický přivést na svět, musí místu nejprve dobře porozumět a jen zlehka se dotýkat, jakoby štětcem, aby dokázal takové místo zvelebit do krásy a neurazil zahradnickou konfekcí.