„Jsou svahy v ekozahradách výhodou, nebo nevýhodou?“ zeptali jsme se přímo profesionálky v oboru Jany Novákové a přesvědčili ji, aby nám ukázala dobré příklady ze své dlouholeté praxe designérky a realizátorky v jedné osobě.
Pro každého něco
„Konkrétní řešení vždy záleží na tom, jaký má svah sklon, jak je pozemek velký a jaké jsou představy majitele o jeho využití. Nejlepší je, pokud jde o jižní svah, dá se využít teplé mikroklima. Údržba bude ale složitější než na rovině,“ říká na úvod naše průvodkyně a uvádí i konkrétní příklady známých pražských svahů, které se úspěšně využívají pro pěstování vinné révy (např. v Troji) nebo ovoce (třešňové a mandloňové sady na Petříně). Stranou nezůstávají ani zatravněné plochy, které chrání svahy před erozí, ale poměrně obtížně se sečou. „Lépe je svah osázet keři nebo půdopokryvnými bylinami, které ho zpevní svými kořeny. Zejména v případě větších svahů pak není od věci použít mulčovací textilie, které povrch ochrání, než nám rostliny vyrostou. Vybírat můžeme z celé řady druhů,“ podotýká Jana Nováková a jako dobrý příklad uvádí růže svraskalé a dřišťály – keře, které překrásně kvetou a zároveň poskytují bobule a celoroční úkryty ptákům.
Mohou to být i tavolníky a mochny křovité, které se navíc velmi rychle rozrůstají. Nebo meruzalky, kvetoucí brzy zjara a lákající hmyz. Z plazivých druhů se podle zkušeností naší průvodkyně nejčastěji používá brslen Fortuneův, barvínek a břečťan, ale existuje samozřejmě i mnoho dalších nápadněji kvetoucích druhů. Osvědčenou klasikou jsou bezesporu plazivé skalníky s vesele červenými bobulkami v zimním období.
