Nepatřím zrovna k milovníkům zimy, mnohem raději mám hřejivou pestrost podzimu, to ale není důvod k tomu, abych zavřela dveře na petlici a vrátila se do zahrady zase až s jarním táním. Upravila jsem ji tak, aby na ni byl hezký pohled tři sta šedesát pět dnů v roce. Na jaře přináší vzrušení z nového života, voní během letních úpalů, hýří barvami, když se ohlásí podzim, a v zimě se znovu probouzí do krásy, ať už s námrazou, nebo bez ní.
Dnes je zahradě třináct let a dělá mi velikou radost. Neváhám a hned ráno, sotva si promnu oči, do ní vstupuji se zatajeným dechem, třebaže rtuť teploměru ukazuje hluboký mráz.
