Fero Fenič – 5 pater do duše

Před lety promítala studentka dokumentární režie pražské FAMU svému pedagogovi snímek o nemohoucí stařence, která jedla polévku a třesoucí se rukou se nemohla strefit lžící do úst. Na hluboce lidské sdělení byla nadějná dokumentaristka náležitě pyšná. Čekala pochvalu. „Vypněte to!“ řekl. „Prosím?“ – „Vypněte to. Na vašem místě bych kameramanovi sdělil přesně tohle… a místo snahy parazitovat na nemohoucnosti stáří, bych té ženě pomohl se najíst.“