Bylinkový koktejl

Představa bylinkového koutu je často spojená s pravidelným uspořádáním klášterních nebo zámeckých zahrádek. Bylinky můžete opravdu vysázet na samostatném záhoně v zajímavém staromódním ornamentu, anebo z nich vytvořit obdobu trvalkového záhonu podél zdi či plotu. Bylinky si nemusejí odepřít ani majitelé moderních neofunkcionalistických domů, kteří se možná obávají, že by tím do svého okolí vnesli cizorodý romantizující prvek. Mohou vysázet jednoduché obrazce, zopakovat nějaký prvek architektury domu nebo zdůraznit konturu cesty.

V „obyčejné“ zahradě je nejjednodušší přimíchat léčivé a kořeninové rostliny do běžných výsadeb. Pravděpodobně to tak děláte, aniž si to uvědomujete: trvalkový záhon bez levandule (Lavandula sp.) nebo třeba nízkých hvozdíků (Dianthus chinesis) se vidí málokdy. Polostinné zákoutí bez vysoké udatny (Aruncus sylvestris), náprstníků (Digitalis purpurea), plicníku (Pulmonaria officinalis) nebo kostivalu (Symphytum officinale) si lze těžko představit stejně jako okolí jezírka bez měkkých listů kontryhelu (Alchemilla mollis).

Kdy sklízet?

Kvetoucí lodyhy sklízejte poté, co rozkvetou první květy, listy v době úplné „zralosti“ – což bývá právě v červenci. Ideální čas nastává hned po ránu, když oschne rosa. Léčivé kořeny (kostival, čekanka) se vyrývají až na podzim, kdy do nich rostlina „stahuje“ zásobní látky. Nasbírané části rostlin by neměly být napadené škůdci, plísněmi a jinými chorobami.