 |
Letničkou označují zahradníci jak pravou jednoletku, tak i rostlinu, která je schopná vykvést v roce výsevu, ale s příchodem zimy zahyne, přestože je ve své teplejší domovině vytrvalá. Dokonce se hovoří o takzvaných vegetativně množených „letničkách“, což jsou trvalky, množené řízkováním a určené k okrase domů na jednu sezónu, přičemž se předpokládá, že v bytech je není kde zimovat. Vznikají tak situace, že rostliny uváděné v anglických knihách jako vytrvalé, se ve střední Evropě stávají nepravými „letničkami“, protože prostě zmrznou. Proto je třeba dát pozor, pokud si koupíte některou z krásných knih, psanou anglickými či holandskými autory a přeloženou do češtiny. Jejich rady totiž v našem klimatu často neplatí. |
Velkokvěté pelargónieTypickou balkonovou rostlinou, která se často množí vegetativně, je pelargonie. Domovem většiny z přibližně 300 vytrvalých druhů je africký jih. V přírodě rostou od pobřežních suchých skal a pouští až po vysoké, ve věčné mlze zahalené chladné hory, kde kvetou téměř celoročně. V nádobách se tradičně pěstuje několik původních druhů, jejichž listy silně voní citrónem. Truhlíky ovšem patří moderním velkokvětým hybridům, vzpřímeným nebo převislým, odrůd byly vyšlechtěny již stovky. Traduje se, že nejbohatěji kvetou prvním rokem, proto je nutné rostliny každoročně přeřízkovat. Slabší kvetení v dalších letech však bývá většinou zaviněno spíše nevhodnými podmínkami, pelargonie se vysílí a v létě dlouho trvá, než se zase dostanou do kondice. Matečnici je nutné přes zimu uchovat na co nejsvětlejším místě při teplotách 5 až 12 °C. Řízkovat je možné celou zimu, čím dříve, tím lépe, aby do jara mladé rostliny stačily co nejvíce narůst. Staří zahradníci pelargonie množili již před Vánocemi a před prodejem rostliny stačili až třikrát zaštípnout, dnes se řízkování často odbývá někdy v únoru až v březnu. Mladé rostliny pěstujeme na co nejsvětlejším místě, aby se nevytáhly, ven vysazujeme až po posledních mrazech. |
