| Stálezelená dřevina je ideální společník pro konzervativního člověka: po celou dobu vegetace vypadá téměř stejně – zeleně. To ale není její jediná charakteristika, protože listnáče, které si ponechávají listy i přes zimu, jsou v zahradě velmi důležité. Většina jich má tmavou barvu, která výborně kontrastuje se světlejšími jehličnany. Tvoří skvělé pozadí pro pestré květiny či keře, a protože na sebe nestrhávají pozornost, podtrhují krásu zaradních solitérů či uměleckých děl. Mezi stálezelené listnáče patří také mnoho půdopokryvných druhů, které v polostinných až stinných místech mohou nahradit trávník (barvínek menší – Vinca minor) a některé zvládnou skrýt celou stavbu (břečťan popínavý – Hedera helix), případně krásně kvetou (nízký pěnišník – Rhododendron ‘Baden Baden’). |
|
|
VHODNÍ PARTNEŘISkvělým doprovodem stálezelených keřů jsou dřeviny s barevnou kůrou: před tmavě zelenou bobkovišní lékařskou (Prunus laurocerasus) skvěle vynikne svída bílá (Cornus alba ‘Sibirica’) s větvemi rudými v zimě, případně kmeny a větve břízy bělokoré (Betula pendula). Decentní je kombinace s panašovanými keři: pozadí může tvořit kalina vrásčitolistá (Viburnum rhytidophyllum), v popředí dobře vypadá vajgélie květnatá (Weigela florida ‘Variegata’) nebo stálezelená cesmína ostrolistá (Ilex aquifolium – bíle nebo žlutě panašované kultivary). Vhodné je i použití stálezelených keřů s trvalkami a trsy okrasných trav ve skalkách nebo skupinových výsadbách. |
