|
Pokud neuzavíráme smlouvu o dílo v rámci svého podnikání se zhotovitelem, který je rovněž podnikatelem, bude se naše smlouva řídit úpravou občanského zákoníku. Zákoník obchodní má však také vlastní úpravu smlouvy o dílo a řada stavebních firem (zhotovitelů) má ve zvyku i s jednotlivými objednateli-nepodnikateli uzavírat smlouvy o dílo (zejména na výstavbu zcela nových staveb) podle zákoníku obchodního, což není v rozporu se zákonem. Postačí do smlouvy vtělit klauzuli, že se daný vztah řídí tímto předpisem a rázem se ocitáme na jiné půdě.
Ačkoli obchodní zákoník stanoví, že je-li zvolen právě tento předpis jako základ určitého právního vztahu místo zákoníku občanského, nesmějí být zeslabena práva spotřebitele, tedy toho, kdo v daném vztahu nevystupuje jako podnikatel, je nutno podotknout, že u smlouvy o dílo tyto „spotřebitelské“ výhody nejsou takového rázu, aby bylo třeba se jimi na tomto místě zvláště zabývat. Spokojme se tedy s konstatováním, že smlouvu o dílo lze uzavřít jak podle zákoníku občanského, tak obchodního, přičemž níže bude řeč zejména o společných rysech obou úprav.
|
|
|
FormaJako u většiny smluvních typů není písemná forma v zásadě povinná. Stejně jako u všech podobných smluv a úkonů lze tuto formu doporučit, neboť ústní dohoda je obtížně prokazatelná a hodí se zejména pro díla menší hodnoty či významu.
ObsahObsah smlouvy o dílo je samozřejmě naprosto zásadní. Po označení smluvních stran (tj. objednatele a zhotovitele) je v jeho rámci třeba co nelépe definovat předmět smlouvy o dílo. Definice předmětu vymezí, jaké dílo bude prováděno (u stavby či její části je třeba přesně označit mj. pozemek, kde se dílo bude provádět).
Dalšími zásadními body smlouvy vždy musí být doba plnění zhotovitele i objednatele (na straně objednatele plnění spočívá v placení ceny díla). Dále je na místě uvést ujednání o záruční době, přechodu vlastnického práva díla na objednatele, specifikaci povinnosti odstranit vady díla, případně stanovit pro případ prodlení jedné či obou stran s plněním smluvní pokuty atd. |
Co říká zákonPodívejme se však v krátkosti, co říká zákon pro případ, že taková a další ujednání byla stranami smlouvy vynechána či nebyla upravena dostatečně podrobně (a to je spíše pravidlem než výjimkou).
Občanský zákoník například stanoví (a to zřejmě pro případ smluv uzavíraných jen ústně), že „Nedojde-li ke zhotovení díla na počkání, zhotovitel je povinen vydat objednateli písemné potvrzení o převzetí objednávky. Potvrzení musí obsahovat označení předmětu díla a dále jeho rozsah, jakost, cenu za provedení díla a dobu jeho zhotovení.“ Je ovšem skutečností, že v praxi se řada děl provádí skutečně jen na „dobré slovo“, což má za následek pozdější nejasnosti a v případě sporu ztíženou důkazní pozici zejména objednatele.
|
CO ŘÍKÁ OBČANSKÝ ZÁKONNedojde-li ke zhotovení díla na počkání, zhotovitel je povinen vydat objednateli písemné potvrzení o převzetí objednávky. Potvrzení musí obsahovat označení předmětu díla, a dále jeho rozsah, jakost, cenu za provedení díla a dobu jeho zhotovení. Až do zhotovení díla může objednatel od smlouvy odstoupit; je však povinen zaplatit zhotoviteli částku, která připadá na práce již vykonané, pokud zhotovitel nemůže jejich výsledek použít jinak, a nahradit mu účelně vynaložené náklady. |
