 |
Vznik majonézy se datuje do poloviny 18. století, kdy při přípravě osvědčené omáčky k masu došla kuchařům smetana. Zkusili ji nahradit olejem, který postupně přimíchávali do vaječných žloutků. Emulzi pak dochutili a s nově vytvořenou omáčkou sklidili velký úspěch. Postupně se začal základní recept rozvíjet a vznikaly omáčky mnoha chutí. Mezi nejoblíbenější patří určitě takzvaná tatarská, což je majonéza ochucená hořčicí a cukrem, doplněná jemně krájenou cibulkou a jemně strouhanými nakládanými okurkami. Další oblíbenou přísadou majonézových omáček je křen, česnek, žampiony, kopr, pažitka a jiné bylinky. Majonéza se původně vyráběla v domácích podmínkách a někteří dávají domácí výrobě stále přednost. Vaječné žloutky se třou a postupně se po malých kapkách přidává kvalitní olej. Nakonec se dochutí solí, octem nebo citronem. Zdlouhavé ruční míchání dnes mohou nahradit elektrické šlehače. U domácí výroby se ovšem vystavujeme určitému riziku bakteriologické nákazy ze syrových vajec. V průmyslové výrobě se toto riziko eliminuje pasterizací vajec, která likviduje případné choroboplodné zárodky. Spočívá v rychlém zahřátí a následném ochlazení. |
DIP K PEČENÝM RYBÁM
Majonézu a kečup smícháme s pokrájenými olivami a nasekanou petrželkou. Optimální hustoty docílíme naředěným nálevem z oliv. Podáváme po vychlazení. |
