Odtah, nebo recirkulace?
Již ve fázi projektu musíte mít jasno, jestli se o čistý vzduch ve vaší kuchyni bude starat odtahová verze digestoře (a podle toho naplánovat otvory a potrubí), či zda to bude recirkulační neboli bezodtahová varianta. V dnešní kuchyni odsavač zkrátka být musí. Instalace digestoře s odtahem (obr. 2) je nejjednodušší a nejefektivnější řešení – pachy a páry jsou odsávány pryč z vaší kuchyně a problém je jednou provždy vyřešen. Pokud vám ale například dispoziční řešení neumožní napojení na odtahové potrubí, přistupte k recirkulaci (obr. 3). Dnes jsou již recirkulační filtry na dobré úrovni a nemusíte se bát, zda vás nepříjemných zplodin z vaření zbaví. Dále tu je dvojí ekologický aspekt: zplodiny pohlcuje filtr a vy je nevypouštíte do ovzduší; v zimním období navíc šetříte tepelnou energii, protože ohřátý vzduch cirkuluje v místnosti a nevyháníte jej ven. Nevýhodou je pravidelná výměna filtrů (zhruba 1x za rok podle četnosti a způsobu vaření), ale úsporou tepla si na sebe filtr „vydělá“.
Vzhledem k tomu, že ani jedna z variant není výrazně lepší, lze na výše uvedenou otázku odpovědět takto: pokud nemáte problém s napojením odsavače par na odtahové potrubí či vysekáním otvoru realizujete odtah přímo skrz zeď, udělejte to. Ale pokud by instalace digestoře byla spojena s problémy (třeba vedením pětimetrového potrubí přes koupelnu), realizujte bezodtahovou variantu.
Nakupujte u odborníků
Toto staré heslo platí stále. Digestoř není sezonní záležitost, kterou byste po roce vyměnili. Proto se vyplatí vyhledat specializovanou firmu a dát si poradit – nabídka trhu je totiž široká a laik se v ní těžko orientuje.
Digestoře můžeme rozdělit do čtyř základních skupin:
1. Odsavače pod kuchyňskou linku
Tento typ je nejznámější a v posledních letech doznal výrazných kvalitativních změn. Od poněkud nevzhledných hranatých tvarů (obr. 4) s jednorázovými textilními protitukovými filtry, nízkým výkonem motoru a vysokou hlučností se tyto digestoře posunuly k eleganci a kvalitě: tvary se zaoblily, objevil se kovový protitukový filtr s prakticky neomezenou životností, výkon motoru stoupl a hlučnost se snížila.
Digestoře dnes již také mají několikastupňové ovládání, takže příprava málo aromatického pokrmu nemusí být doprovázena plným výkonem motoru, ale stačí zapnout nejnižší stupeň. A pokud tento typ doplníte teleskopickým dekorativním komínkem (viz obr. 7), získáte „komínovou“ digestoř za cenu i hodně pod 5000 korun.
V nabídce jsou jak šířky 50 či 60 cm (výjimečně i 90 cm), tak jedno- i dvoumetrové varianty; z barev se uplatňují především klasická bílá, hnědá nebo černá, případně i čím dál oblíbenější nerezové provedení.
2. Vestavné typy odsavačů
Trend vestavných spotřebičů se nevyhnul pochopitelně ani digestořím. Vestavné, výklopné, resp. výsuvné odsavače par pořídíte v rozmezí od tří do deseti tisíc korun.
Tyto typy digestoří jsou většinou mimo dobu provozu ukryty v kuchyňské skříňce a vidět z nich je jen výsuvné čelo. Hlavní část digestoře zabere buď zadní, nebo spodní část skříňky (obr. 5). Především pro malé kuchyňky představuje toto řešení maximální úsporu místa. Pro ty, kteří chtějí, aby digestoř nebyla mimo dobu provozu v kuchyni už vůbec vidět, je tu novinka: typ Best 415 (obr. 6) vykoná při zasunutí do skříňky i pohyb směrem vzhůru a odsavač se tak zcela ukryje vašim zrakům. Pro individuální či atypická řešení jsou pak určeny vestavné jednotky, které mají „načisto“ provedenou pouze spodní část, viditelnou po zabudování. Je zde protitukový filtr, osvětlení a ovládání. Takovou jednotku (viz obr. 8) lze zabudovat do libovolného korpusu, třeba ze sádrokartonu, plechu či dřeva – zkrátka může vzniknout digestoř zcela podle vaší fantazie.
3. Komínové digestoře
V poslední době došlo k velkému nárůstu obliby dalšího typu digestoře, jemuž říkáme „komínový“ nebo „krbový“. Obchodníci nabízejí komínové digestoře v širokém spektru typů, tvarů, materiálů, barev i kvalit. Ceny solidních výrobků začínají pod částkou 10 000 Kč (viz obr. 9), zatímco horní hranice je prakticky bez omezení a může se dostat i hodně přes padesátitisícovou sumu. Špičkové výrobky mohou mít například dálkové ovládání, hydraulické snižování výšky, automatické spínání odtahu atd. Nejběžnější rozměry bývají 60 a 90 cm. Odborníci vás budou přesvědčovat o šíři 90 cm – a budou mít pravdu. Elegance komínové digestoře totiž lépe vyzní při větší šířce (viz obr. 10). Nejčastější nabídka typů je v nerezu. Nerezový povrch vítězí nad klasickou bílou či dominantní černou. Praktickým doplňkem u komínové digestoře se může stát např. mřížková police (obr. 9) nebo nástěnný panel (obr. 13), který ochrání stěnu mezi sporákem a digestoří a působí velmi esteticky.
4. Ostrůvkové odsavače
Umístění varného centra uprostřed místnosti znamená také instalaci digestoře v prostoru. Ke stropu můžeme zavěsit buď klasický obdélníkový tvar, nebo kombinaci kovu a skla, případně třeba i futuristický typ (obr. 12). Záleží hlavně na vašem vkusu – při výběru ale dbejte především u tohoto typu na dostatečný výkon motoru, který si musí poradit s párou i pachy, jež v prostoru unikají do všech stran. Odsavač s výkonem pod 500 m 3 /h pro vás nebude tím pravým „ostrůvkem pohody“. Abychom se v široké nabídce „neutopili“, musíme se v první řadě rozhodnout, který ze čtyř výše uvedených typů má vzduch v naší kuchyni čistit. Po tomto zúžení už můžeme brát ohled na funkční i estetická kritéria jednotlivých digestoří.
