Z 30. do 40. let podle Lídy Baarové

LÍDA BAAROVÁ                         

vl. jm. Babková (1914–2000)
1924 – studium na gymnáziu a konzervatoři, z níž byla vyloučena
1935–38 – smlouva s UFA 
1936 – osudové setkání s J. Goebbelsem
1938 – Hitlerem vypovězena z Berlína
1940 – národní cena za herecký výkon ve filmu Dívka v modrém
1941 – zákaz hrát v českém filmu
1942–43 – točí v Itálii
1945 – uvězněna a obviněna z velezrady
1946 – propuštěna bez prokázání viny
1947 – sňatek s J. Kopeckým
1948 – emigrace do Rakouska
1956 – věnuje se divadlu
1969 – podruhé se vdává za lékaře K. Lundwalla
2000 – umírá zbavená svéprávnosti v Rakousku

Bylo jí třiadvacet let a svět jí ležel u nohou. Romantická tmavovláska se zvlněnými kadeřemi a módně propadlými lícemi byla prý „smyslná a krásná natolik, že se do ní každý okamžitě zbláznil“. Není divu, že šla od svých sedmnácti let nejen z filmu do filmu, ale také ze vztahu do vztahu. Nabídky rolí se jí jen hrnuly jak z domovských barrandovských ateliérů, tak i ze zahraničí, třeba od největší evropské filmové společnosti té doby, jíž byla UFA. V Berlíně, který byl hned po Paříži druhým nejdůležitějším městem Evropy, se setkání s nacistickými pohlaváry už nemohla vyhnout. Přestože prožívala bouřlivý milostný poměr s jedním z nejpopulárnějších německých herců G. Fröhlichem, zalíbila se nejen samotnému Hitlerovi, ale i Goebbelsovi. Právě dodnes ne zcela objasněný vztah s „kulhavým“, leč velmi vzdělaným říšským ministrem propagandy a osvěty měl pro Baarovou nedozírné následky. Tehdy je ještě nedokázala domyslet.

ZAJÍMAVOST

Lída Baarová získala v životě hodně, ale ztratila mnohem víc. Dobu, kdy ji vyšetřovali pro velezra-
du, nepřežila jak její maminka, tak i sestra. A nepřežil ji samozřejmě ani Lídin majetek. O tom, že před válkou nebyl zrovna malý, svědčí Žákova stavba. Vyvolávací cena vily, ve které vlastně nikdy nebydlela a z níž komunisté nakonec vyhnali i jejího tatínka, při dražbě v roce 2005 dosáhla částky 39 milionů korun.