Standardní skladba střešního pláště staví na třech primárních vrstvách. Efektivní hydroizolaci, parotěsné zábraně a tepelné izolaci. Hlavní roli zde nutno přisoudit konstrukčnímu „detailu“ zateplení. Střechou totiž uniká značné množství draze získané tepelné energie, proto musí být navržena tak, aby chránila objekt proti vnějším vlivům a zároveň vytvořila příznivé teplotní i vlhkostní podmínky pro užívání podstřešních prostor.
V případě nejrozšířenější konstrukce šikmé střechy v podstatě existují dvě izolační koncepce – mezi krokvemi a nad krokvemi. První způsob spočívá ve vkládání izolačních desek zevnitř půdního prostoru mezi konstrukční prvky krovu – zpravidla krokve a stropní trámy. Výhodou je jednoduchost provedení, dochází však ke vzniku tepelných mostů, a tudíž k nežádoucím ztrátám. Efektivnějším řešením je nadkrokevní izolace s celoplošnou izolací střešního pláště.
-661680872babb.jpg){kind=small}
